Pivo, cíga, sex (a Bůh)

Odpusť mi, ó Bože, ty malé žerty, jež tropím si já z tebe a já ti odpustím ten velký, který jsi spáchal ty na mně.
Robert Frost

Každá chvilka mého života měla smysl (i když jiní by ji mohli považovat za naprosto nesmyslnou, ale já na ty „jiný“ – včetně Boha – seru); kdyby se někdy vyskytla chvilka, která by smysl neměla, vysral bych se na život.

Hrála si s korálkama, co měla na krku a já se jí díval na ruce. Měla krásný ruce. Nebyly dokonalý, evidentně o ně moc nepečovala, ale mně se líbily. Vždycky jsem koukal holkám na ruce.
Loknul jsem si piva.
Ona se najednou zvedla, že prej musí na nějakej sraz nebo co. Dala nám všem pusu, já ji objal a šeptem jsem se jí zeptal, jestli nechce doprovodit. Zavrtěla hlavou usmála se a vtiskla mi ještě jeden polibek. Odešla.
Loknul jsem si piva, zapálil cígo a přemejšlel. Už několikrát jsem se vyspal s holkou jenom kvůli tomu, že mě uchvátila nějaká část jejího těla nebo jejího já (vlasy, hlas nebo to jak otvírá plechovky piva), ale tahle se mi líbila celá. A navíc mi moc chutnaly její polibky.
Típnul jsem cígo, dopil pivo a řek´ klukům, že už jdu. Políbil jsem holky a odešel jsem.
Hned na prvnim rohu jsem hodil šavli (je fakt, že jsem ten večer trochu přebral) a další pak doma do hajzlu.
Svlík´ jsem se a nahej pad´ do postele a usnul.
Zdál se mi sen (což je v takovym stavu skoro obdivuhodný): jdu okolo nějaký starý fabriky a úplně nahoře stojí bílej zářivej chlapík se svatozáří nad tou svojí pleškou, má vousy a je to asi Bůh. V rukou drží mimino a evidentně ho hodlá hodit dolů. Tak si hraju na hrdinu a bežim za nim. Schody beru po třech. Slyšim čim dál silnějš brekot a pak ránu a….najednou je ticho. Jsem nahoře. Místo Boha je tu ale zrcadlo. Podívam se do něj a pak skočim dolů. Ještě vidim, jak se na mě dole směje ten Bůh.
Vzbudil jsem se.
Nahej jsem šel do kuchyně. Vyndal jsem z lednice lahváče. Z kapsy džín, který ležely na zemi, jsem vyndal cíga, natáh´ na sebe trenýrky a šel jsem na balkón.
Jak jsem tam tak stál, pil a kouřil, podíval jsem se dolů. Najednou se mi vybavil ten sen a zved´se mi kufr. Naštěstí jsem neměl co zvracet, tak jsem jenom típnul to cígo.
Tak nějak obsesivně jsem se podíval ještě jednou dolů. No jasně! Dole v telefonní budce byla ona – holka s krásnejma rukama.
Exnul jsem zbytek piva (udělalo se mi trochu nevolno, ale pospíchal jsem, tak jsem sám před sebou – a před Bohem – dělal, že nic), hodil na sebe hadry a šel za ní.
Stála tam v tý budce. V jedný z těch svejch nádhernejch rukou držela sluchátko a vypadala docela nasraně.
„…běž do prdele, ty kriple…seš ubohej...táhni!“ praštila sluchátkem a vyšla z budky. Chytli jsem ji za ruku a políbil. Hodila po mně takovej nečitelnej pohled, ale pak se usmála: „To byl jeden impotentní slizoun.“
Šli jsme ke mně.
Udělal jsem nám kafe. Pak se mně zaptala, jestli by se nemohla vysprchovat, že prej nebyla několik dní doma. „Jasně,“ řek´ jsem jí. Tak si vlezla do koupelny; slyšel jsem, že nezamkla (nebo spíš jsem teda neslyšel, že by zamkla). Zapálil jsem si. Když uběhlo asi šestnáct čárek na cigaretě, tak jsem to už nevydržel – típnul jsem to a vešel za ní do koupelny. Shodil jsem za sebe hadry a vlez´ jsem za ní do sprchy. Souložili jsme a ona mezi vzdechy pořád něco povídala. Docela mě to sralo, ale že měla tak hezký ruce, tak jsem jí to odpustil.
Potom si lehla do postele (myslim, že říkala, že miluje ten pocit, když si hned po sprše vleze pod peřinu, ale já ji ty její kecy moc nevnímal, takže možná říkala něco úplně jinýho). Já ještě zašel do lednice pro lahváče a pak jsem si leh´ k ní.
Celej den jsme jenom pili pivo, (já kouřil), šoustali, (a ona nepřetržitě mluvila).
Nakonec zůstala přes noc. Zdál se mi sen: byl jsem v nějaký tmavý místnosti. Byla tam zima a myši…strašně myší (nebo to byly krysy?) a navzájem se požíraly. Pak se otevřely dveře a někdo rozsvítil a v tu chvíli všechny myši někam utekly. Podle tý ruky na vypínači (krásný ruky) jsem poznal, kdo to je. Zeptala se: „Není ti zima?“
Vzbudil jsem se.
Ona už taky byla vzhůru. A furt něco povídala. Vzpomněl jsem si, jak se ty myši požírali a poblil jsem se. Znechuceně se na mě podívala a odešla („Kráva!“ pomyslel jsem si, „Ale ty ruce měla fakt krásný…“).
Šel jsem do lednice pro lahváče, vzal cígo a šel na balkón. Tam jsem si sed a zapálil si. A smál se Bohu do ksichtu.

Každej vidí smysl v něčem jinym. Mě baví pivo, cíga, sex (a na Boha seru).
Jsem šťastnej.