Pepa 1

Jmenuje se Pepa. Má tmavé rozježené vlasy. Čokoládové oči. Vypadá jako obyčejný hejhula ale není. Je to muž mých snů. Prozatím je jen na papíře ale je. Dělali jsme ho o psychosociálním výcviku v prváku. Tehdá nám učitelka říkala že abychom sehnaly dobrýho partnera je třeba mít jasno.
A tak se na papíře oběvil právě Pepa. Tohle jméno jsem mu dala protože se tak jmenovalo naše prase. To jméno mělo demonstrovat že je mi uplně jedno jak se bude jmenovat. Zatímco holky okolo vymýšlely ruzná jmena. Všichni chtěly Patrika nebo Alechandra či snad Chose Armanda. Já měla Pepu. Dovnitř do těla jsme měli v krátkosti uvést vlastnosi jaké by měl mít. Tak jsem začala - hodný-vstřícný-lidský-upřímný-slušný-ohleduplný-příjemný-klidný-slušný-pěkný-chytrý-vyrovnaný-duševně bohatý. Venku měli být zase ty vlastnosti jaké nechceme aby měl. Tak jasně že jsem nechtěla aby to byl lhář-neupřímný-agresivní-egoista.

Po čase a několika neuspěšných vztazích jsem Pepu doplňovala. Tak se sváma podělím o hlody co jsem k němu připsala.

nebude rozmazlený,neotravuje mě při učení,bude přiměřeně oholený,nevypadá jako gay ani emo, neebude apatický,nebude mu více než 30, nebude to voják, už nikdy to nebude Tomáš K. ani Honza H. , bude na mě mít čas, při sexu si sundá ponožky, nebude protivnej, nebude mít děti - fotráky nebrat, nebude mít žádnou další, nebude si ze mě dělat otroka, nebude mluvit sprostě, nebude to hokejista.

Jednou mamka uviděla Pepu na stole a řekla: HOLKA TY SE ASI NEVDÁŠ.

V dalším díle vám rozlousknu o co tady jde...a že mě to hrozně moc žere...