Pod tíhou doby

Psal se rok 1920. Ona si vzala učetele. Jmenoval se František Bajer. Byla to těžká doba. Moc rád jsem k nim chodil. Obdivoval jsem jejich nábytek a obrovskou knihovnu. Bajer totiž miloval knihy. Jednou mi řekla abych si vzal kufr a přišel k nim. Prý mi něco dá.
Spořádaně jsem si vzal jen malou taštičku a šel. Když jsem došel k nim domů bylo mi řečeno ať si cokoliv vyberu. Procházel jsem starými regály. Byli z masivního lakovaného dřeva. Tajemně do ticha voněly. A všechny knížky jako by na mě křičely. Mě si vem. Vybral jsem asi tři knihy. Už jsem chtěl odejít když paní Bajerová donesla svůj kufr. Skládala do něj různé knihy a já jen těkal očima po pokoji. Potom jsem pohled upíral na knihu od Heinricha Manna. Než jsem odešel snad tisíckrát jsem poděkoval. Se senzací v očích jsem kufr dotáhl domů.

O dva dny později byla knihovna prázdná a oba dva se spolu otrávili plynem. Byla to těžká doba a oni ji neunesli. A já si vzpomněl na Heinricha Manna. Stále je v kufru.