O vojně jako řemen

O vojně jako řemen

Anotace: Nakoupit, ustlat, vyprat, vyžehlit, uvařit, nádobí umýt, usmívat se pracovat. Tady má každý depresi, chtělo by to represi

Píši gramaticky špatně to vím, co však s tím, když se ji nenaučím. Když dodám, nejsem sám, komu se to nelíbí. Je to neslušné jako kopyto psát a o přízeň stát. Co je příčinou pojmenovat umím, co však s tím spravím. Když já takto umím všecko tedy napůl tedy ne celé. Je brzké ráno a zase jsem tu sám. Čtu děje druhých, co mají hodně tipů, taky ty co tu právě jsou přihlášeni. Dnes je tu pouze Lilien. Někteří píší výborně, jiní se o to snaží, jiní zase jako papiňák přetlak citů vyklopí a o něj se rozdělí. Básně skoro nečtu, povídky mám rád úvahy jsou nejlepší koho to, však přesvědčí. Mám tu oblíbenou autorku pohádek, co se na vozíku vozí a pro své děti píše a o radost s námi tu rozdělí. Taky jsou tu tací co se na kopce plazí a já tam s nimi putuji. Pak je tu taky ta co do mé galerie obrazy mi vkládá. Co ty lidi tady pojí není až takovou záhadou. Zde je život jiný, osekaný o kolony, o smog, o dřinu, porod. Mnohdy zahřejí tu slova. Někdy se i rozhoří když se kdosi oboří. Uvařím si čaj, dám si do něj med, po chvíli přidám mléko špetku rumu. Voní to krásně. Chutná ještě lépe. Ukrojím chléb namažu jej sádlem se škvarkama posolím cibuli pokrájím a na povrch rozhodím. Ukousnu a vidím okraje kolik zubů mi to zbývá. Tak už to bývá. Děj píši rovnou do campu. Dnes je venku sněhu dostatek tak pojedu na statek. Vypustím tam vodu projdu po louce. Na oběd do hospody zavítám, se známýma přivítám. Dnes tam lejt nebudu, jedu autem usoudím. Podívám se k Sázavě, z ní se po ránu v zátoce vždy kouří. U zastávky vlaku má ji jako z praku. Odvezu ho pryč a ty na mne nekřič! Telefon vyzvání pak mne jen prozvání. Zavání to vychcaností. Nechce se mi dělat a tak prodávám auto, kompresor i žebřík. Na chvilku to vydrží pak mne snad manželka podrží. Já ji držel deset let v bavlnce. Proto je asi taková na svůj věk zachovalá. Hodně ona pila, o mne nestála, taky kamarádů přehršle. A teď už 25 let s ní trávím s Maryšou. Matně si vzpomínám, že mám taky děti, kde oni jsou. Jedno mám ve Voticích to v Praze být nechce, druhé u přítele jejího velitele.
Autor umělec2, 28.11.2010
Přečteno 370x
Tipy 4
Poslední tipující: Judita, Tamara
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Když ještě chleba se sádlem ukousneš a udržíš nůž, abys cibuli pokrájel..je dobře. Že nějaký děti máš si vzpomeneš, taky dobrý. 25let trávíš s Maryšou, klobouk dolů......pamět v pořádku, vitalita nechybý a autor je z toho k nezaplacení. :-))

28.11.2010 12:59:00 | Tamara

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel