Vánoční milenec z facebooku

Ahoj Terko,

tak to vypadá, že Vánoce budu slavit zase sama. Mé včerejší rande dopadlo fiaskem, už se nikdy nebudu zamilovávat do uživatelů facebooku, protože fotka toho posledního se vůbec neztotožňovala z jeho opravdovým fyzickým... no jak to říci? Zjevem...

Byl z Kutné hory, asi koudelníkův syn a já "krawka", znáš mě - tanečky před schůzkou: kosmetika, vlasové studio, nehtové studio, na plastické studio nemám, takže jen pedikůra, "novej vohoz a kapička francouzského parfému".
A on "rukopis kutnohorský" přišel k restauraci ve finském svetru se sobím zpřežením a ve světlých pískových kalhotách, jejichž původní barvu asi málokdo odhadne. Pochopila jsem, že přišel asi z nádraží. Vyprávěl něco o slevách jízdného pro invalidy. Restaruraci jsem zamluvila předem telefonicky, aby bylo vše narežírováno jako v nějakém americkém filmu. Toho provozního jsem v telefonu asi nějak zmátla, protože tam na nás všichni čekali, jak na "pár roku". Bakážisté v livreji nám pomáhali z kabátu, stůl jako pro prezidenta, svícny, veliká sklenka, malá sklenka, nejmenší sklenička, řady příborů a další snobácké obyčeje. Mně vítali jako královnu, která přišla s "koudelníkovým synem". Ten jak mile usedával do židle, prdnul si tak nahlas, že i klavírista u baru začal hrát silněji, aby z koudelníkovy koudele neslyšeli hosté ty nemilé střevní zvuky. Po krátké konzumaci předkrmu, tedy ústřic s citrónovou majonézou mu náhle začal hrát z jeho mobilu, který měl připnůtý na pásku u kalhot, nějaký zvuk, asi budík. Byla to nějaká písnička z pohádky "Tři veteráni" Jeden z nich právě naproti mě seděl. Položil příbor a s nějakou omluvou přerušil konzumaci. "Promiňte, ale už je čas" domlaskl poslední sousto ústřice, vyhrnul si svůj finský svetřík a vpravil do rosolu špeků svého břicha pero s inzulínem. Milá Terko, v prdeli bych se viděla, jiná výstižnější slova opravdu nemohu najít. Z obsluhy ani z ostatních hostů nikdo nevěřil svým očím. "Promiňte, ale jak jste jistě pochopila, dezert si s Vámi bohužel nedám. Už jsem měl tento týden tři a nedělalo by to dobrotu, pochopte, ale zvu Vás na něj", řekl. Objednala jsem si dvojité tiramisu. Když si utíral po hlavním chodu svojí koňskou hubu, žádal mne, zda u mě nemůže přespat, že prý mě sexuálně nebude obtěžovat. Nechápu teda z jakého důvodu by jinak přijel.
NO, to je jedno. Když jsem to odmítla tvrdil, že musí jet do Prahy, kde má nějaké tři domy, které prý koupí. Jestli tam s ním nechci bydlet...?

...ach jo Terko, už nebudu nikdy komunikovat s hošanama, kteří při chatování pořád žvatlají o tom, jak jsou bohatí. Klidně si najdu chudáka, ale ať je prohoha hezkej, stylovej a ze standartní hladinou cukru v krvi. Na facebooku už mě nenajdeš, účet jsem si vymazala, nechci narazit na podobné zjevy v sobích svetrech.

Krásné Vánoce přeje Pavlína...