Odvaha

...chytila jsem ho pevně za ruku, přivinula se k němu a doufala, že mi to snad dá sílu překonat všechno na světě.
Chtěla jsem se ho držet až do konce života a nechat všechny starosti někde daleko. Myslet jen na něj. Milovat!?

Ale on moji ruku najednou pustil. A já padala někam dolů do tmy…
Vyděšeně jsem se dívala okolo sebe a doufala, že pomoc přece jen odněkud přijde. Že tohle přece není možné. Ne!

A tak jsem natahovala ruce, křičela a vyděšeně se dívala kolem sebe.
Ale…

najednou se svět zastavil. Jen na malý okamžik. Tak malý, že to nikdo ani nepoznal. Ale mě ta chvilka stačila.
Sebrala jsem svoji odvahu, narovnala ji, úhledně složila a opatrně si ji schovala do kapsy.

Pak jsem se ale lekla, že bych ji mohla ztratit. A tak jsem ji zase vytáhla a spolkla.
Tak! A už ji nikomu nedám!