Zkouškové období

Zkouškové období má jednu obrovskou nevýhodu a to tu, že máte pocit, že jste nejdůležitější na celém světě. Že vaše zkouška je ta nejtěžší co vůbec může existovat a že vy máte nejvíc práce ze všech. Prostě a jasně, myslíte si, že se svět ve zkouškovém točí kolem vás.
Samozřejmě jsou tu další menší nevýhody, jako například ta, že si s vámi váš mozek hraje.
Jednoho dne máte pocit, že nic neumíte a že svaly jsou kosti a kosti jsou střeva. Druhý den nemáte žádný pocit, prostě nic nevíte a ani vás to netíží. Třetí den vás ovládne pocit, že vše umíte, že vše zvládnete a že jste ještě chytřejší než profesoři, kteří za sebou mají všechny možné školy a praxi. Jo v ten den máte prostě myšlenku takovou, že jste bud chytřejší než oni a nebo na stejné úrovni, když slevíte. Další dny se to stále opakuje, občas se do toho přidá beznaděj, hysterický nic neříkající smích nebo slzy, o kterých nemáte ponětí, kde se vlastně vzaly a proč proboha na učebnicí anatomie brečíte. Potom se vzchopíte a jdete celému světu ukázat svůj nos nahoře, ještě před zkoušku, protože jste nabyli nové síly a nové učebnicové energie.
Jdete se vztyčenou hlavou a myslíte si, že všichni v autobuse, všichni lidé v metru a všichni lidé venku na ulici vědí, že vy máte za hodinu zkoušku a dívají se na vás s obdivem.
Při zkouškovém období jsou různá stádia, jako například to, že všechny hrůzné činnosti které nesnášíte, děláte přece jen raději, než se učíte. Myjete nádobí, uklízíte byt, luxujete horní patro dvoupatrového domu a ještě navíc uklízíte koupelnu, rovnáte věci, přerovnáváte poličky a nakonec se dozvíte, že v televizi dávají nějaký seriál, který by se vám mohl i líbit a tak se jdete dívat a jelikož jste skoro celý den uklízeli, máte právo na to, aby jste si na chvíli odpočinuli. Potom máte hlad a chce se vám vařit a tak dalšího půl dne vaříte. Pak vám musí slehnout, potom jste unaveni a po vyspání jste unaveni z toho, že jste se přespali. Klepete se zimou tak, že ani učebnici držet nemůžete a jelikož vám opravdu, ale opravdu není dobře, zabalíte se do deky a koukáte bud do zdi a nebo v lepším případě za se na televizi.
Prostě, to, že se neučíte, si přece musíte něčím odůvodnit, aby jste neměli pocit viny.
Stále času dost. Ale najednou přijde večer před zkouškou a vy jen sedíte nad učebnicí anatomie, šrotíte se takovým způsobem, že to není ani lidské a svaly jsou kosti a kosti jsou střeva..................