Lyže

Dnes jsme jeli na lyže. A já se musím o tenhle zážitek podělit. ;)
Je neděle a já se krásně svěží probouzím do celkem slunného dne. Vzpomněl jsem si, že máme jet na hory si zalyžovat. Vstal jsem, zapnul počítač, zamířil do kuchyně k ledničce, vzal si jogurt a šel si sednout k počítači. Zapnul jsem skype, internet a podíval se na holiday info. V tu ránu přišla do pokoje máma a řekla mi: "Lexa má horečku, nikam se nejede." Já coby blázen do lyžování jsem si zapnul oblíbenou on-line hru a začal si volat s Leem. Nic jiného mi nezbývalo, Marcela, Dan a Lenka nebyli na skypu.
Po dvou hodinách přišel do pokoje táta, jestli by jsme nejeli ve dvou lyžovat. Nejdřiv jsem si říkal: Kašlu na to. Doopravdy ze mě vyšlo:"Jo klidně."
Odjeli jsme a ihned začínám poznávat změny chování. Táta – rozenej cholerik se začal chovat jako nikdy. Normálně se bavil, všechno možné nabízel, a když jsem chtěl začít psát , tak zastavil a pustil mě sednout dozadu. Když nebyl v mámině společnosti, tak změna byla na první pohled vidět. Užívám si to.
Dojeli jsme do Jablonce nad Jizerou a uvidíme fronty až bůh ví kam. "Jedeme do Ponikléé, tohle nemá cenu.
V poniklé najíždíme na cestu k vleku a já si říkám, jestli bude jízda styl Zimní Rallye Dakar. Naštěstí se tak nestalo a vyjeli jsme bez potíží na parkoviště. Vystoupíme a vidíme jak za náma na letních pneumatikách hrabe ve sněhu matka se svými dětmi. "Jdeme jim pomoct." zavelel táta. Nevěřil bych, jak dokážou pomoct dva chlapi.
Nazuli jsme si lyžáky a předtím než jsem si vzal lyže, tak jsem se pomodlil. Nové lyže a lyžařské boty, to není jen tak. Prvních pár metrů sjezdu k vleku bylo krušnejch, ale moje lyže začaly být tak boží, jak říkala minulá majitelka.
Při prvním výjezdu a sjezdu jsem zkoumal co tyhle dvě prkýnka dokážou. Obloučky se dělaly jedna báseň a jezdilo se na nich rychle jako v Mitsubishi. Nasednu s tátou na kotvu a už básním, jak to jezdí nádherně. Táta přikyvoval, bavili jsme se a po několika jízdách chválil, jak se mu jezdí na kotvě se mnou dobře. Obvykle na to nadával. Já si užíval rychlé sjezdy, pár skokánků a adrenalin. V bufetu se najíme skvělého hamburgera a ještě lepších bramboráků. A šli jsme jezdit dál. Jednu jízdu jedeme po sjezdovce vedle sebe a já si pomyslím: Elita rodiného klanu Richterů. :)
Už jsou 4 hodiny odpoledne, a naposledy sjíždíme a ve velké rychlosti dojížíme na opačný kopec, kde leží parkoviště. Když jsme dojeli k autu, sundáme lyže, smetáčkem je očistíme, a lyže uložíme do boxu na střeše a jedeme domů.
Na cestě zpátky sepisuju tenhle zážitek. Začíná se stmívat, táta mi povolí si rozsvítit jinak zakázané světlo. Nevím kde přesně se teď nacházím, myslím že kousek od Kolína. Každopádně je to jeden z nejhezčích zážitků s tátou.