Setkání

Věděl jsem, že seš
Že si byl
Doufal, že budeš
A pak přišla ta chvíle, že si přišel
Že sem přišel
Že si mi o všem vyprávěl
Že jsme si spolu něco málo dali
Bylo toho na jedno setkání až moc
Čas nad tím převzal moc
Chodily jsme spolu do turistického oddílu, jezdily na vodu, hory i skály.
Zlom v Tvém vědomí Tě dostal do nevědomí. Neznals rozdíl mezi minulostí a přítomností, bál si se lidí hovoru, novin a přitom nevin.
Nemoc duševní mi Tě někam odsoudila a doktorka to posoudila.
Fakultu elektro si lehce zvládl, zesilovač postavil, fotky vyvolal, kroniku napsal.
A přitom v tom vědomí se mozek bránil nevědomím.
Podstoupils jako PC elektrošokový restart.
Pomoc bezmoc nejen na noc i den.
Tak přemýšlím jaký ten život umí být.