Volné pokráčko V.

...ani jsem se nepodívala kterým držkopádem jsem posledně skončila, ale mám zase po delší odbě jeden.. budu stručná ono vlastně ani není moc o čem psát ale podobné problémi vás celkem bavili tak proč zase třeba někomu neudělat radost...

Opět jsem já a moje kamarádka letos vyráželi na holekj do naší oblíbené hospůdky a na hokejovém utkání Česko-Slovensko jsem potkali našeho starého známého. Neviděli jsme se asi třičtvtě roku a tak si k nám přisedl a začal si s náma povídat. jak už to po pár pivkách bývá dostali jsme se až ke vztahům. Honza ze sebe vysypal takovou spoustu mouder, že jsem se divila že je opravdu sám, vždyť která holka by doma nehtěla kluka, který se už konečně chce usadit, chce rozjet vlastní podnikání aby byl pánem svého času, právě si koupil byt..
No a moje drahá kamarádka se zachovala jako pravá dohazovačka a když už sme konečně vypadli z hospody, vyslala Honzu aby mě doprovodil, protože setmělé sídliště ve tři ráno je přece jen strašně nebezpečné místo..(jako bych jím nešla už tisíckrát) Cesta, ketrá mi obvykle trvá 10 minut se protáhla na dvě hodiny, protože se nám opravdu moc zalíbila lavička po cestě a kde sme si vyměnili pár moc hezkých polibků ale i spoustu informací o životních postojích a pohledech. Všechno se zdálo tak úžasný, skvěle sme se doplňovali v celkem důležitých věcech a já si v duchu říkala, že to snad ani není možně, že tohle prostě je kluk, kterej čekal na mě...
Dala jsem mu tekefon s tím, že když se bude chtít ozvat i rámo, bude mít možnost a já nebudu ta co o tom rozhodne, souhlasil s tím že hned další den zavolá a domluvíme si večeři..
Když jsem se konečně dostala domů unavená, rozrušená a neschopná se moc soustředit na cokoli smysluplného, hodila jsem rychlou sprchu a s tím že za pár hodin vstávám do práce se pokoušela usnout..což se k mému velkému překvapení nakonec povedlo.

Následující den mi žídná sms nepřišla ani ten další a ani následující. (Kamarádka/dohazovačka reagovala slovy - to je Kretén, to je vážně vůl a já myslela že Tenhle už to nezvoře) jo to já taky no asi 5 nebo 6 den přišla konečně sms s velmi vtipným textem - Ahoj tady Honza ten co jsi mu strkala jazyk do krku... jestli si nepamatuješ. No co byste na to řekli?? Drzost, nebo haha strašně vtipné, napsala jsem že si pamatuju všechno, ať si příliš chlapec nefandí... Sešli jsme se, dali si obyčejné nealko pití a opět si celkem dobře popovídali. To že nepsal mi vysvětlil tím, že ho na poslední chvíli poslali na cestu do ciziny s náklaďákem (to že jezdí jsem věděla tak jsem to vzala..) . Prožili jsme další pěkný společný večer zakončený pusinou na dobrou noc.
Dva dny poté jsem se rozhodla písnout já (po úvaze že dva dny by mohli být doba tak akorát :-) žádné uhánění a podobně) s tím že pokud nemá nějakou práci, mohl by mě večer vyzvednou v práci a mohli bysme vyzvednout psíka a dát večerní procházku. Potvdil mi, že je to bezva nápad a že určitě dorazí. Celý den jsem se usmívala jako idiot, znáte to .. pohodička, všechno je pozitivní a zalité sluncem.. To že mi půl hoďky před koncem pracovní doby napsal že odjíždí ke známým protože tam bude další tři dny makat bylo jako studená sprcha. (Co na tom, že jsem si snažila vsugerovat jak je zodpovědný, pracovitý, myslí na zadní vrátka, když mi něco slíbí a takto na poslední chvíli to tak najednou zruší...)
Takto jsem to skosila ještě dvakrát pokaždé to bylo velké nadšení a pak nic... a nakonec mi samozřejmě přes smsku (u mě už to snad ani jinak nepůjde) napsal že já si nezasloužím aby mi ublížil, že on se nechce vázat, není stálý, podvádí, a myslí to se mnou dobře proto to nemá cenu..něco si začínat.

No bylo to rychle , plné emocí, hektické a nepochopitelné, v průběhu dvou týdnů dvakrát změnil vše co mi tvrdil, že hledá holku která už něchce nic zkoušet, která ví co chce, vážný vztah, jednoho chlapa, nebrání se plánování něčeho konkrétního a pak tohle?? No co byste si mysleli?? Na rovinu? Já to že až ho zase potkám pořádnou mu natáhnu..blbečkovi!