lžička

Lžička...

V nemocnici ležela stařenka. Právě si povídala s farářem, který ji přišel navštívit.
„Pán mi dopřál nádherný život. Jsem připravena odejít.“
„Ano, já vím,“ souhlasil tiše farář.

V nemocnici ležela stařenka. Právě si povídala s farářem, který ji přišel navštívit.
„Pán mi dopřál nádherný život. Jsem připravena odejít.“
„Ano, já vím,“ souhlasil tiše farář.
„Ale přála bych si jednu věc. Až umřu, chci jít do hrobu se lžičkou v ruce.“
„Proč se lžičkou?“ podivil se kněz.
„Ráda jsem totiž chodila na oslavy a vždycky, když jsem přišla ke svému místu u stolu, podívala jsem se, jestli je u talíře také lžička. To znamenalo, že bude také nějaký zákusek – moučník nebo zmrzlina.“
„Ale já pořád nechápu...“
„To znamenalo, že nakonec přijde to nejlepší! A právě to chci říci o svém pohřbu. Až se budou lidi divit, co mám v ruce, chci, abyste řekl, že tu lžičku držím, protože to nejlepší teprve přijde!“