když je mi nejhůř nebo špatně vemu si žiletku a žiznu se..nejčastěji do ruky..ať už pravé nebo levé. někdy se říznu hodně do hloubky a někdy jen tak malinko povrchově. moje okolí je tak nechápavé že na otázku "co sis to udělal?" odpovím "škrábnul sem se v garáži" akaždý mi to věří. jizvičky se za čas ztratí a rozplynou v kůži. ale ten krasny pocit když teče ta krev.. ta rudá tmavá červená krev. tak uvolňující pocit...