Jednou u karet

„Tak dělej, rozdávej. Sereš se s tim jako moje bejvalá s orgasmem,“ zakřičel Thomas.
„Copak, nedokázals jí ho udělat?“ zasmál se Danny.
„Nekecej a dělej,“ odpověděl Thomas nasraně a zapálil si cigaretu.
„Pánové omluvte mě, jdu na záchod. Takže nemusíš spěchat, Danny,“ řekl Paul.
„Di do prdele, úředníku. Zrovna sem se dostával do fazóny,“ řekl Thomas už hodně nasraně, ale s úsměvem na tváři.
Paul Johnson vstal a namířil si to směrem k záchodům. Paul pracoval jako řádný zaměstnanec Národní banky. Měl manželku, dvě malé holčičky, dům, auto a pobíral celkem slušný plat. Vedl poklidný vcelku bezstarostný život průměrného pětatřicetiletého angličana.
„Kurva fix, že ten Paul má ale doma pořádnou roštěnku?“ začal Thomas po chvilce ticha a pořádně si přihnul ze sklenice svého jedenáctého piva.
„Jasně a kterou teď myslíš?“ optal se se smíchem Danny.
„Nech toho, ty dobytku. Samozřejmě, že myslim Jane.“
Thomas Frakes byl nezaměstnaný čtyřicátník, rozvedený, bezdětný. Od rozvodu hodně pil, kouřil a sexuálně strádal. Že neměl práci a skoro kde bydlet mu nevadilo tolik, jako ta sexuální absence. Thomasovi prostě žádná ženská nechtěla dát.
Paul se vrátil zpět ke stolu a posadil se.
„Hej Paule, Thomas by prej chtěl přefiknout tvojí starou.“
Paul se zamyslel a lehce se pousmál:
„Fakt, a kterou? Jill nebo Jenny?“ zavtipkoval.
„Běžte už do prdele, chlapi! Tak rozdáš to už Danny, kurva?!“
„Jo jasně,“ odpověděl Danny a začal rozdávat.
Danny Marhsal, vyučený zedník, celkem schopný člověk, ale lenoch do morku kostí. V necelých třiceti letech, muž bez cíle a snahy něco dokázat, svobodný. Danny hodně pil a když nepil tak sázel. Ale vlastně sázel i když pil. V zásadě vedl také bezstarostný život, i když pravdou je, že na jiné úrovni než Paul.
Karty byly rozdány a Thomas se na ty své podíval. Nezúčastněný pohled nic nenaznačil. Nechal si vyměnit dvě karty a poté s nimi praštil na stůl.
„Do hajzlu, Danny, to mi nemůžeš dát ňákou slušnou kartu?!
„Klid, smůla ve hře, štěstí v lásce. Znáš to, ne?“
„Zase provokuješ?! Vykřikl Thomas a vstal ze židle.
„Neber si to tak, Thomasi. Vždyť víš, že si dělá jen legraci,“ vložil se do toho Paul.
„Jo jasně, já vim, ale už mě to prostě kurevsky sere Víš jak dlouho už sem nezasunul?! Rok a půl, Paule, víš co to je?“
„Já tě chápu, Thomasi. Tak se posaď a budeme pokračovat.“
„Hovno chápeš, bankovníku! Já chci šoustat!“ zařval Thomas na celou hospodu tak hlasitě, že přehlušil hlas Cliffa Richarda, který zněl v rádiu.
„Do hajzlu, dřepni si na prdel a hrajem,“ řekl Danny a začal opět rozdávat,“Kdybys tolik nechlastal, což?“
„Já nevim, kdo tu cucá už devátej kousek,“ odvětil Thomas trošku odevzdaně.
„Ale nevyvádim tu jako nadrženej bejk…“
„Hm… kurva. Tak hrajem,“ řekl Thomas trošku odevzdaně.
Další dvě hry vyhrál Thomas. Nálada se mu proto docela zlepšila.
„Pánové, karta se vobrací.“
„Tak vidíš, že to nebude tak hrozný,“ odvědil Paul.
„Jasně, eště aby bylo. Když se dostanu do formy, tak natrhnu prdel každýmu. Jen mě jebe, že potřebuju chcát…“
„Tak to pusť pod stůl, ať neztratíš fazónku,“ zařechtal se Danny.
„Tak zas takovej čurák nejsem,“ odpověděl Thomas a odešel na záchod.
„Ale taky bych se potřeboval vychcat…. teda spíš to druhý.“
„Tak to radši jdi, aspoň ho tam zkontroluješ,“ řekl Paul.
„Okej.“
Paul dopil své pivo a objednal další tři. Obsluha byla rychlá a za minutku stáli piva před ním. Z repráků se linula „Bad Moon Rising“ od Creedence Clearwater Revival. Thomas se vrátil zpět a sedl si.
„Sakra, další pivko, paráda!“
„Potřebuji ti něco říct, Thomasi,“ začal Paul pomalu.
„Fajn, tak dělej.“
„Nevím přesně jak začít… snad… je docela náhoda, že jsi mluvil o mé ženě.“
„No a? Proč mluvíš tak vážně?“ řekl Thomas a zapálil si další Camelku.
„Chtěl bych ti něco navrhnout,“ odpověděl Paul.
„Tak to zase jo, to si nechám líbit.“
„Mluvil jsem s Jane a rozhodli jsme se ti pomoct.“
„Pomoct, s čím?“
„Jane s tím souhlasí…“
„Kurva s čím souhlasí?! Paule, vyklop to,“ skočil mu do řeči Thomas.
„Chceme ti pomoct s tvým problémem.“
„No, s jakým?“
„Dohodli jsme se s Jane, že… jak to říct? … hm, … že by se s tebou Jane pomilovala…“
„Cože, co to kecáš?“
„Děláme to kvůli tobě. Jsi náš přítel,“ řekl Paul velmi vážně.
Thomas se zamyslel. Představoval si Jane nahou. Byla krásná. Představoval si jak do ní vniká a jak je v sedmém nebi. Na tváři se mu objevil lehký úsměv.
„Jane s tím souhlasí,“ přerušil Thomasovo přemýšlení Paul, „nevadí jí to, ani mě ne. Děláme to pro tebe. Záleží nám na tobě.“
Thomas se opět ponořil do svých myšlenek. Po několika sekundách zvedl hlavu od piva a povídá: „Tohle nemůžu přímout, Paule. Strašně bych rád, ale ne.“
„Proč ne?“
„Myslim, že by to nebylo dobrý. Jako potom, mezi náma… Strašně si toho vážim, tohle sem vůbec nečekal. Ani nevíš co to pro mě znamená…“
„Dobře, abych řekl pravdu myslel jsem si to. Ale pamatuj si Paule, ta nabídka stále pl…“
„Tak sem tady chlapi,“ připotácel se Danny, „můžem zase pokračovat.“
Thomas se podíval na Paula:„Já vim, díky,“ a poté na Dannyho: „No tak nekecej a rozdávej, stejně se čeká jen na tebe.“
„No jo, no jo, porád.“
„Chlapi, jak já sem rád, že vás mám. Dyť vy ste moje jediná rodina!!! zařval Thomas na celou hospodu s úsměvem na tváři a s pocitem na srdci, který ještě nezažil.