Pro hodné

Pro hodné

Vítám Vás. Prosím postupujte dále. Je to tak, že zde budou lidi, pouze co si to zaslouží, mezi které od této chvíle patříte. Já jsem jejich prezident. Zde se dějí jen skutky dobré, mluví se tu slušně, nikdo tu nelže, nekrade, nesmilní prostě nic amorálního. Vidím, jak by někteří po přečtení těchto řádek nejraději odsud odešli, ale to nejde. To je jedna z mála nevýhod, co tu jsou. Jak poznám hodného, ptáte se? Na první pohled. A že to není možné? Je. Jak to? On každý, kdo se totiž narodí, je jako nepopsaný list papíru, čistý bez skvrn. Jak člověk žije, popisuje tento list. Někdo zanechává skvrny, jiný píše tiskacím někdo psacím jiný švabachem.
Jsou i tací, co přestože žijí, nic nezanechávají.
Možná Vás napadá, jak jsou na tom Ti, co psát neumějí, ale i oni popisují ten svůj list, jen je obtížnější tento přečíst.
Je čas přemítat, jak je možné, že tu jsem, když zase tak úplně hodný nejsem?
Víte, to je tak, já Vás chci takto vidět, věřit tomu.
Být hodný stojí odříkání, být zlý stojí námahu .
Hodného tě mají rádi, zlého se báti budou a stejně zmohou.