Anotace: ... ale možná bych stejně žila úplně stejně P.s.: nevím proč, když si ji tu čtete, nehodnotíte. Je tak špatná? Tak dejte aspoň 20%... :-)
S velkým V vzpomínám na večery pod lampamy hvězd. Na burácející ticho noci, nocí, na okamžiky porozumění. Doufám, že se máte všichni dobře. Já už se asi neozvu, ale mám Vás lidičky všechy v srdci. Nashle Niko
TF
17.08.2010 20:54:00 | sailorr
Tak nějak! To hlavní sdělení je podle mě v "kouzlu okamžiku" a umění si ho uchovat v paměti. Jsem spíš samotář a takový způsob sdílení štěstí bych chtěl umět. Třeba se to jednou naučím :-)
24.07.2006 18:39:00 | G30R63
sny jsou krásné, tahle povídka taky, je to zase něco nového ke čtení, zajímavý pohled na svět ;)
22.07.2006 16:59:00 | Agnesita
Když tak na to koukám, s něčím by se dalo začít hned.
Povídka plná očekávání...I mně inspirovala
22.07.2006 00:59:00 | weitinger