Někdy to tak bývá

To co obvykle bývá v životě hezké a snadné a co považujeme za naprosto normální. Se může změnit v něco, s čím jsme nepočítali a
Je vše jen sen a nebo se to opravdu stalo, Já bych chtěl vše vrátit zpět. Stálo by to za to? Dnes si připadám jako loutka, kterou někdo někam dovedl a nechal jí tam stát bez nití. Bez toho, aby jí vedl dál. Jen si s ní hrál a když se mu omrzela, tak ji vyhodil.
Je to bohužel pravda, není to hra. Byl sem slepý blázen, co se bavil na svůj účet a nekoukal, co mu pod rukama mizelo a co se na něj všechno přilepovalo! Jak je možné, že dospělý člověk přehlédne reálný svět a vidí pouze iluze a bludy?
Je to snadná odpověď, ale obávám se, že daň za to bude příliš vysoká a že nebudu schopen dalších pár let. Lépe řečeno desítku let nebudu moci nic reálného ve svém životě dělat. Nebudu moci mít co chci a budu se muset pohybovat tam, kde jsem se nikdy nechtěl vidět. Opustil sem svět, který sem miloval a léta budoval. Přišel sem o svoje osobní věci a všechny lidi, které sem považoval za přátelé. Na jednu stranu jsem docela rád, že jsem mohl poznat lidi, jak se chovají, je-li někdo v problému a potřebuje pomoc. Všichni se od tebe odvrátí a dělají, že neexistuješ.