Kamaskůtra
Kamaskůtra
Jedu si krajinou a koho to nevidím, čápa.
To není obyčejný čáp, to je Karel Čáp. On je zedník. Má strašně dlouhý bidlo. Každý, kdo to ví, mu ho závidí. I já. A to ho mám taky, bohužel ne takový. Jedu si dál a z ničeho nic se staví. Vůbec nic přes něj nevidím. Najednou to drncne, jako když jedu přes zpomalovací hrb, a on to policista. Leží na zemi, krovky nahoře, je tu sám, využívám situace. Beru si jej do parády, i on, kdyby mohl, by tak konal. Jenže nemůže. Po chvíli odjíždím v dál a opodál jde maminka s kočárkem. Moc ji to sluší. Stavím. Tak, a jsme tu dva kokoti. Tedy já a on, to ne ona.
Ona mizí a já se opět rozjíždím. Potkávám kominíka, vím, co se sluší. Chtěl bych dotknouti se jej, to pro štěstí, jež nosí. Konám tak za jízdy, jde k zemi. Držím si knoflíky, bohužel ne řídítka. Na zemi již není sám. Vstává. Myslím, jde ti pomoct, opak však pravdou je. Mám tmu před očima a jiskry v hlavě. Bouřka to však není. Snažím se vstát, na vylitém se mi to smeká. Sedám na kamaskůtra a jedu dál. Jedu za babičkou. Tu mám rád. Moc. Není už naživu. Co na tom však záleží. Ona už leží. I já jednou budu. Jedu okolo vody, v které se mraky zračí. Zpomaluji, i když plyn držím. Došel benzín. Skůtr mizí pod hladinou. I já mizím. Došel nejen benzín, to já i skůtr putujem tam za babičkou. Bože, to bude radosti ze shledání. Jen nevím, zda ocení mojí lakotu při nákupu benzinu, na který jsem sem dojel. Výhodou nyní jest, to že žádné výdaje neočekávám. Ty jsou na pozůstalých a já žádné nemám.
Čáp asi nebyl čáp, kdo ví, zda to nebyl duch, co mne do vody vtáhl. A ten má k vodníkovy blízko. A nyní v hrnečku s pokličkou, tuším duši mou.
Komentáře (9)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Umělče, máš naprostou pravdu, Faktura je ironická a nadsazená. A pokud jsi toto své dílo skutečně myslel jako blbost, v tom případě dávám 100%, protože v té chvíli to dostává nový rozměr.
19.10.2006 07:14:00 | Daniel S.
Jistě máš pravdu, je to blbost. Nic moc neumím a s tím se trápím. Ještě, že jsou tady Ti, co to umí připomenout.
18.10.2006 13:12:00 | umělec2
Já se kladnému hodnocení nepřidám. Umění vypadá jinak, tohle je prostě blbost. Pokud to má nějaký hlubší smysl, tak mi teda unikl.
18.10.2006 11:56:00 | Daniel S.
Čau umělče2, píšu, abych ti řekla, že během doby, co jsem četla tuhle povídku, mi odkráčel mozek na dovolenou. Kdybys ho náhodou našel, tak mi ho nevracej. je mi bez něj sqěle.:-)))
17.10.2006 22:41:00 | derrry
Komentář potěší vrásky zaplaší. % jedno málo je čím však výš sáhneš, však výš toho povzbudí. Sám přidělit jej nemohu. však se znám a to bohužel.
17.10.2006 18:27:00 | umělec2
No, umělče2, to je tak umělecky pojaté téma, že na ně ani žebříček nabízeného hodnocení nestačí...kam se na to hrabou moje ranní dooprobuzovací mejlíky...(:D)))
abys mi věřil, tak malá ukázka z toho dnešního:"...no vidíš, teprve teď mně došlo, proč ti čtyřnožci ale vůbec už nepokračují v proslulém Darvinově evolučním vývoji, to by byli pořádně na hlavu padlí, cpát se jen na dvě nohy a potom mít potíže se správným prohnutím páteře do eska, když se jim to na těch čtyřech nemůže stát, takže když napíklad můj pes vidí, jak se na těch dvou nohách nechám týrat od vlastního těla, raděj si zůstane pěkně při zemi, má úžasnou stabilitu, zakopne tak jednou za život, v zimě mu to neklouzá, na to má chlupatý tlapky, aby to vychytaly, a že třeba nedosáhne na plynový pedál? no a co, kam auto dojede, tam si on doběhne a ještě nemusí tankovat drahej benzín..."(:D)))
Piš dál, aspoň je co číst.
17.10.2006 17:07:00 | Mara*
Po přednáškách z literatury přemýšlím, koho mi to připomíná. Nejspíš.... tebe. Koho taky jiného? Osobitý styl se nezapře.
17.10.2006 16:40:00 | Gina Rocca
Cesta je klikatá a člověka napadají různé věci. Někdy bych je taky takhle ráda poskládala vedle sebe a ukázala, jak to mám v hlavě pomíchané.
17.10.2006 15:59:00 | infinite