Chata a chalupa - chatování

Chata

Jezdím tam rád.
Něco se však změnilo.
Koupil jsem si chalupu.
A kam teď?
Tak to zkouším na chatu.
Byl jsem osloven.
A to mne potěšilo.
Trošku jsme se představili, asi to je nutné.
Něco o sobě pověděli.
Řeč se stáčela k tématu, jež patří i zde k nejsledovanějším.
A není se čemu divit.
Zájem lze vyvolat touhou po poznání. Toho byla mistryní.
Nejsem obeznámen s běžným chováním, a tak na vše jdu oklikou.
Ono co kdyby se mnou takto psala třeba moje manželka nebo soused.
Jasně jsem ji viděl a čím dál víc po ní toužil.
Psali jsme slova jako o závod.
Věty začínaly malým písmem jakoby nedokončené.
Jedna otázka stíhá druhou.
To i odpověď.
Chci se jí dotýkat, a tak píšu víc a víc na tělo.
To i ona.
Je inteligentní, ví, co potřebuje a jak toho dosáhnout.
Já ji nevidím, neslyším, necítím a přesto ji chci.

Ona si mne vybrala jen na základě psaní tu zveřejněných.
Díky nim si představuje, jaký asi jsem.
A já dokud mlčím, její představy naplňuji.
Jsem jak tětiva.
Kdy jen tato vystřelí?

Přemýšlím, kam lze zajít, zda je to správné ...
Vím, nemysli, konej ...

Epilog
Ještě jsem se nerozhodl