Balada o lednici

Lednice

Jdeme si koupit novou. K její ceně je připočítána cena likvidace staré. Tu chci na chatu. Likvidace se neuskutečňuje, leč zaplatí.
Máme slečnu a ji mám rád. Plodem naší lásky jsou děti. Rostou jako z vody. My nerostem, to jen stárneme.
Náš čas se ponachýlil. Jdeme do žehu. Pozůstalí za nás platí naši likvidaci. Rodí se jim děti ...
Truhlář vyrobí stůl. Je pěkný, nový a moderní. Stůl je stále stejný, leč není moderní. Stůl je na obtíž, tak jej rozebereme a na ohníčku spálíme. Pořídíme si nový, pěkný starožitný. Toho si pak považujeme.
Lednice jen chladí, mrazák už to neutáhne.
Nikdo ji nechce, vezu ji do lesa.
Tam o ni taky nestojí, jen to nikdo neříká.
Na čas se v ní zabydlela plíseň. Tu vystřídala koroze. Ta postupuje dál a dál. Uběhlo mnoho let a ona splyne se zemí, kde původ její možno vypátrat.
A tam se potkali všichni zúčastnění.
No není to balada?