Realita??

Je 25. července a já se probouzím do krásného slunného dne. Dnes je mi 15. Plná radosti vstanu z postele a vidím všechny ty lidi, kteří mi přejí, kteří se nepřetvařují, kteří mě mají opravdu rádi. Všichni se usmívají, dnešní den je výjimečný, co se stalo?? Nikdo si s ničím neláme hlavu, děti si bez obav mohou hrát na pískovišti, rodiče se na ně dívají a nemají strach, že se píchnou o použitou injekční stříkačku, již tam nechal nějaký narkoman… Je to zvláštní, ale krásný. Už neexistuje žádný Bush ani neustále hádající se politikové. Nikdo netrpí hlady, ani africké děti. Všechno je až moc krásné… Dokonce nikdo nikomu nezávidí, všichni se mají tak rádi. Pořád se sama sebe ptám: „Co se stalo??“ A pak konečně otevřu oči…
Vše je opět při starém… Války, hlad, strach, zloba, nenávist… Nikdy se to nezmění… Bohužel. Vy to snad vidíte jinak?