Šumava

"Zítra si vyrazíme na výlet na Šumavu"...vykřikl manžel od televize ve chvíli,kdy jsem prošla kolem gauče,na kterém se rozvaloval,abych zalila vánoční kaktus,který nám kvete zásadně na Velikonoce.."Cože?"...skoro zděšeně jsem vyjekla...Můj muž je hodnej chlapík,ale jestli něčemu neholduje,jsou to rodinné výlety.Unavují ho vřískající děti v autě, důchodci v rádivkách ve škodověnkách,otrávení čerpadláři,sebevražední chodci a bláznivý cyklisti..přičtu-li k tomu,že každý výlet se mu zdá finančně prostě neúnosný,dá se říct,že je to zarputilý "antivýletník"..A najednou ..Šumava..
No,jsem už starší paní a vím,že odporovat manželovi se nemá,obzvláš´t,když tip na super výlet právě viděl na ČT2 a vyhodnotil jej jako levný a hlavně vhodný pro rozšíření znalostí našich dětí...Jistě,tohle jehho přesvědčení bude mít jepičí život...přejde ho u první benzínky,kde bude muset koupit naftu a zahořekovat nad cenami paliva,ale,nechť..Maličko jsem zaváhla po shlédnutí předpovědi počasí..prý bouřky,kroupy,přívalové lijáky...ale můj muž mi vysvětlil,že stejně předpově´d nevyjde,protože koukal na západ a bylo tam jasno a pěkně....stejně se jim ty předpovědi počasí nedaří...ujistil mě,že zítra bude krásně,akorát na výlet.Ráno tedy celá rodinka nastrojená ve výletním usedá do auta a těší se na nové zážitky..Tedy těší...no...já trnu a děti ani nedutají,protože cokoli nezvyklého je tak trošku stresuje...a tatínek žhavý do výletu,to je fakt novinka..Na kapotu auta bubnuje déšť,aby nám ten nahoře dokázal,že nic není zadarmo. A déšť sílí a přidává se vichr a začínají nás přímo ostřelovat kroupy a stěrače nestíhají jejich příval a děti brečí a manžel nadává a mně začíná v hlavě řádit brutální migréna...Když už si říkám,že hůř být nemůže,padne rána a....na té původně naleštěné kapotě našeho auta se válí statná větev ze ztepilého šumavského smrku...Tak..konec,finito,totálka..
Děti přestávají řvát,manžel nadávat a já ...vlastně nevím,je mi už tak nějak všechno jedno,velení v mé hlavě převzalo "centum přežití ve stresu" a zpomalilo mé životní funkce na nezbytné minimum..A jak si tak koukám do ničeho,nepřítomně zírám na díru v kapotě,jako ve snu a zpomaleně slyším hlasy manžela a dětí..najednou přistihnu svoji ruku,jak se sune do kastlíku a neochvějně z něj vyndává dva roky rozbalenou krabičku cigaret,která tam jako memento zůstala od chvíle,kdy jsem s tím kuřením sekla....a jako by ve snu se objeví i krabička sirek a...a já si zapaluji,zvírám oči a slastně vdechuji ten smrad,ten dehet a zdáli sylším překvapené ohlasy manžela a dětí a ....je mi to jedno...dnes ne,dnes mě prosím nechte...dnes mě bolí hlava a mám chuť provést něco "mimo" a....a Šumavu si prohlédnu v létě, z vlaku a hlavně,hlavně ve chvíli,kdy na to budu mít chuť i já a ne jen redaktor z ČT....jo a mimochodem...už budu věřit předpovědi počasí...asi přece jen nehádají jen z pohledu na západ...