V sobotu

„Chodíme s Mirkem hodně do divadla.“
„Do divadla.“ Neptal se, spíš byl překvapený. Potřeboval si to zopakovat. Aby uvěřil. Nebo aby pochopil.
(A nebo jen nevěděl, co jiného říct.)
Vedle u stolku se dvojice držela za ruku: dívka měla paži položenou na stole a kluk ji hladil po předloktí. Dívali se na sebe, vzájemně si četli z tváře.
„Něco se ti nezdá?“ V zelených očích jí blýsklo.
„Chodíš teď do divadla.“
Usrkla kávy a odložila hrnek. Ruce složila do klína, ale hned je zas vrátila na stůl. Pohrávala si s ubrouskem. Byla nervózní? „Do divadla a na výstavy a na koncerty…“ nechala výčet otevřený.
Zkoumal ji pohledem. „Je z tebe kulturní člověk, koukám. Už jsem tě chvíli neviděl na fotbalu.“
„To bude tím, že jsem tam chvíli nebyla.“
„Nemáš čas.“
„Přesně.“
(„Nemám čas na fotbal.“)
Kluk u vedlejšího stolku se naklonil k holce sedící naproti němu a políbil ji. Krátce. A zase tam jen tak seděli a dívali se na sebe, takovým tím pohledem zamilovaných, který nevidí nic, co vidět nechce.
„Poslední zápas jsme vyhráli. Dva nula,“ řekl, jakoby o nic nešlo. (Ale ono šlo.) „Radek chytal jako nikdy předtím. Škoda, žes to neviděla, líbilo by se ti to.“
„To rozhodně,“ přitakala zamyšleně. Zbrklým pohybem přitom natrhla ubrousek. Sykla. „Příště určitě dojdu,“ slíbila.
Řekla to jen tak, napadlo ho. Ona teď přece chodí do divadla. S Mirkem. Kdo je sakra Mirek, že ji vodí do divadla a na koncerty a na výstavy, když se hraje fotbal?
(A kdo je on, když ji chce na fotbalu, zatímco ona je s Mirkem v divadle?)
„Nemusíš,“ ujistil ji.
Podívali se na sebe. Takovým tím pohledem, který se snaží nevidět to jediné, co opravdu vidí.
„Já chci.“
Vždycky chtěla.
„Takže tuto sobotu?“
Na sobotu mají lístky na Tramvaj do stanice touha. Tennesse Williams.
„Takže tuto sobotu.“
Dvojice u vedlejšího stolku zaplatila a ruku v ruce zmizela na prosluněné ulici. Zůstaly po nich dva prázdné šálky od kávy a talířek s drobky po čokoládovém zákusku. A podivná všudypřítomná iluze, že láska zůstává. Odchází jen lidé.
„A Mirek?“ nedalo mu to.
„Už se nemůže dočkat.“ (Mirek miluje Tennesse Williamse.) Aniž si to uvědomovala, nepatrně se konečky prstů otřela o jeho ruku volně položenou na stolku. „A já taky.“ (Tennesse Williams jí nic neříkal.)