Zkouška

Stojí u tabule a cítí, jak mu vlhnou dlaně. Ani křídu v nich neudrží. Stále mu padá a její náraz na podlahu působí ve ztichlé třídě jako zoufalý výkřik.

Rychle se sehne a roztřesenýma rukama odloží křídu na stolek. Chvíli ji pozoruje, jako by mu snad mohla nějak pomoct, ale nakonec svůj pohled stočí zpět k učiteli.

Ten se ještě chvíli mračí na papíry před sebou a pak se na něj zamyšleně zadívá. Náhle se k jeho údivu učitel usměje. Není to šťastný úsměv, spíš škodolibý.

Při pohledu na něj mu přejede mráz po zádech. Srdce se mu rozbuší zběsilým tempem a žaludek v těle metá kotrmelce.

Učitel jedním trhnutím shrábne všechny papíry na hromadu a prudce se postaví. Otočí se k němu čelem a podá mu ruku.

On na učitele chvíli v šoku zírá. Když je schopen se pohnout, příjme nataženou ruku.

Učitel tu jeho pevně stiskne a tentokrát s upřímným úsměvem pronese „Blahopřeji, prošel jste!"