Anotace: ...
Pěkná rezonanční povídka. Úplně vidím ty zakomplexované rádoby básníky plné deprese a žalu, propadající šílenství nad banálními věcmi :-) Tip.
18.12.2013 00:52:48 | Firren
několik částí tohohle textu mi způsobilo bezděčný úsměv a jednou se ti povedlo mě rozesmát skoro nahlas :-D
závěr nezávěr i tak se mi to líbí :-)
15.03.2013 17:30:13 | Miriska
je to dobré, ale čekal jsem nějaký pořádný závěr.
RM.
14.03.2013 19:08:19 | Robin Marnolli
bohužel, nejsem mr punchline, závěry mi nikdy nešly, nejdou a nepůjdou a už se o ně ani nesnažím. všude je plno závěrů, může to za mě udělat někdo jiný někde jinde. jinak děkuji.
15.03.2013 01:00:04 | Já Esther Ruth
To je škoda, jelikož ta povídka je fakt dobrá, a nějaký gradující závěr už by byla třešnička na dortu.
RM.
15.03.2013 07:06:09 | Robin Marnolli
koukám, že jsem byla nějak ostře naladěna, takže abych to zpětně uvedla na pravou míru - myslela jsem vážně, že děkuji za uznání, ale bohužel pointa většinou není v mých silách. já mám ráda úchylné texty daniila charmse, kde kaluginy překládají napůl a vyhazují se smetím, tedy absurdity, které žádné pointy většinou nemají a nějak se mi to i zamlouvá, slovy charmse: "na připomínku 'to jste napsal chybě' odpovězte: tak já to dělám vždy, to je můj styl." ovšem jistě, jsme už skoro o sto let dál kdy se to zase obrací na druhou stranu, kdy je stylem už úplně všechno, těžko soudit. ale tohle můj styl je. méně diskutabilní chyby si samozřejmě ráda opravím (pravopis apod.)
04.05.2013 16:55:23 | Já Esther Ruth