Ach, já pracuji

Pracuji
Co je na tom divného, to i my říkáte si.
Já však dělám jako čert. Od rána do večera, v noci jakbysmet. Žiju tedy naplno, dalo by se říci. Jen vlastně nevím co z toho mám za užitek.
Uvědomuji si, že každá sranda něco stojí a já za tu svoji jsem ochoten platit víc než se sluší. Tak jsem neslušný. Kdybych to nedělal nebylo by tomu tak.
Vzhledem k mému předchozímu nasazení v práci jsem jen těžko přivykal nasazenému tempu. Komu však vyčinit když já jeho strůjcem. Chodím do zaměstnání, kde konám, pak domů, tam pracuji, pak do postele - kde taky.
Je ráno a to to stojí.
I v práci mi to stojí, ostatně není se čemu divit.
Doma mi to nestojí.
Je to tím, že v práci jo.
Mám s tím honičku. Plním si svůj dávný sen.
Je tam téměř vše jak jsem si myslel.
Až to dodělám budu hotov.
Tak tomu bývá.
Co však bude pak.
Blíží se to, budu hotov. Jsem zvědav, jaký je ten okamžik. Zatím jsem vždy vše jen tak rozdělal a nikdy nedodělal. Já ten okamžik oddaloval a chtěl zachovat jeho tajemství. Když oni mne nutí aby tomu tak nebylo. A já chci být slušný, tak to dodělám.
A teď tohle. Sděluji Vám tuto svoji novinu na rovinu.
Záda, ruce, nohy, hlava, vše mne bolí, zase mám vše podle zásluh.
Je hezký den. Stromy se i přez toto zimní období probouzí, kvetou. Ušáci letos nic neokousali. Je větrno. Trabant se zvolna v mlžném oparu rozjíždí. Hadice odpočívá na navijáku čekajíc na jaro kdy budou její služby vyhledávány.
Ruce plní ty mé příkazy. Oči kontrolují jejich činnost.
Mozkem přez ty závity běhají ty mé představy.
Baterie se zvolna v doku dobíjí.
Z doku lodě nejedou, to pro tu smršť kamenou.
Lesáci chodí po lese, sčítají, odhadují přemítají. Kůrovce hledají. Na pytláka naráží a to je zaráží.
Ministři se přou, jak na tu hrozbu větrnou.
Já to vím, vyměň notebok a místo v poslanecké lavici, za katr a pilu, kup sekeru jdi do lesa, tam si vyhrň rukávy a sedni do trávy. Až Tě takto někdo spatří, nakopne Tě do řitě a ono ti to patří.
Já tam budu taky s kárkou co mi patří na dřevu co ne. Z Libuše jde zpráva: mrzne, sněží orkán jen zda to není fáma.
Rodina se schází táta ve svátečním máma v šatech, děti krovky nemají.
Táta smutnou tvář, máma ve šklebu a děti pláčíc.
Za oknem přistál krkavec a vede si svou.
Vím, jsi tu pro mne.
Já však s Tebou dnes nepůjdu.
Počkám na tmu a pak se vytratím a Tobě ztratím.
Dveře v rámu z trámů, tak tomu má být.
Obraz v rámu.
Voda ve sklenici.
Život ve mě z Tebe mámo.
Rady hledej ve slovníku.
Písničky pak ve zpěvníku.
A mě zas v práci.