O K.

Celé moje dobrodružství s K. začalo tím, že jsme si od minulého listopadu psali přes skajp a velice si rozuměli. byly to nádherné zprávy a psali jsme si dlouhé hodiny. Byla to z fotek až velice pohledná černovlasá žena a jednoho dne za mnou do prahy NA VLASTNÍ POPUD v Prosinci přijela, a pronajali sme si pokoj v motelu. Dostal jsem od ní dokonce dárek, a mám dojem že snad zaplatila 70% útraty za motel, takže jsem byl velice potěšen. Věděl jsem nicméně o jejím návyku na Ritalin a říkala mi, že má často pocity že vedle ní někdo je, zvoní jí v uších, a že se bojí jestli není schizofrenní. Přiznávám, že se mi to celkem líbilo. Mám holt rád narušené ženy.

Nicméně jsem jí na naše první rande vzal na skutečně originální událost. Na rapový battle, kde jsem účinkoval mimo jiné já. Koncert měl úspěch, kéroval jsem do všeho a do všech, a protože jsme nikdy neměli vyhraněné téma, nakonec jsem tedy kéroval i do dýdžeje. Přibližně o tom že je gej a s jeho koulema budu hrát golf, oba si budeme strkat tága do řitních otvorů a podobně. Potlesk byl ohlušující, sice jsem nevyhrál hlavní cenu, ale pořadatelka mi poděkovala že jsem prý "veřejně v repu přiznal svojí orientaci a to je výjimečná událost." Byl jsem sice trochu zaražen, ale měl jsem radost a přiznávám, že jsem měl také při vystoupení, která měla tři kola, dost trému. I přesto že jsem den nespal, měl v sobě nespočet panáků a nějaké to mdma. Druhý den jsem celý zaspal a večer jsme se šli opít, pak jsem jí políbil a pak jsme se spolu konečně vyspali. Nutno říci že ať jsem dělal co jsem dělal, její vagína byla extrémně suchá, a měl jsem z toho akorát odřený penis. Na to jak byla K. hezká, sex s ní nestál za nic.

V Lednu přijela znovu, a téměř vše se opakovalo. Až na můj koncert a na to, že jsme měli tentokráte víc drog (moje milé prášky na spaní a ona mňau mňau) díky čemuž náš dvoudenní mejdan stál celkem za to a neobešlo se to bez rozbitých popelníků v barech, válení se po zemi atak dále.
Znovu jsme se spolu vyspali a znovu jsem měl akorát odřený penis. Také jsem zažil asi nejpříšernější kocovinu v životě, kdy jsem halucinoval, blil atd, tudíž kombinaci mňau mňau, prášků na spaní a tvrdého chlastu nedoporučuji.

Poté jsme se i nadále psali, a jednoho večera jsem se vypravil do Brna za ní tentokráte já.
Bohužel jsme neměli kde přespat a K. v té době už brala silná antipsychotika na její domnělou schizofrenii a začala být velice brzy unavená. Diagnostikovala jí dokonce i doktorka, takže jsem byl potěšen že chodím konečně s někým, kdo má opravdovou diagnózu psychické nemoci. (Nutno říci že na konec se ukázalo že žádnou schizofrenii nemá, a všechny její schizofrenní stavy pramenily jen z návyku na Ritalin.) Byla zima, peníze docházely, a tak nám nezbylo nic jiného než se vypravit do jejího domovu, i když její rodiče jí prý výslovně zakázali si tahat KOHOKOLIV a tím OBZVLÁŠTĚ KLUKY domů.

Když jsme dorazili k jejímu domu, byl jsem ohromen. Obrovská vila s velikou zahradou na kraji Brna. Nicméně to pro mne nebyla novinka, protože snad všechny ženy se kterými jsem v minulosti byl, si žily na vysoké noze a byly z vyšších kruhů, zatímco já žiji v kamrlíku dva na dva metry v panelovém domě. (Není to zvláštní..?)

No takže Extrémně potichu jsme proklouzli tím honosným domem do jejího pokoje, a byl jsem opět uchvácen. Představte si ten nejženštější pokoj jaký ste kdy viděli, a vynásobte si to třema. Chlupatý růžový koberec, fialové stěny, samozřejmě plyšáci a neskutečné útulno a pořádek. Bylo to velmi, velmi dívčí ale moc se mi tam líbilo.
Do toho se K. už začala svlékat, a já jsem si do paměti natípl obrázek jejího obnaženého těla. Štíhlá postava, velká ňadra, hezký zadek. Přemýšlel jsem nad tím, jak se s někým tak přitažlivým může tak špatně šukat. Možná to bylo mnou... tak jako tak, extrémně mne to vzrušilo a přitiskl jsem se k ní do její dívčí postele mezi plyšáky.
K. byla ale zjevně omámená antipsychotiky v kombinaci s chlastem, takže okamžitě usnula, a o dalším pokusu o sex jsem si mohl nechat jen zdát.

Začal jsem tedy rejdit po jejím pokoji. Její poslední slova zněla: "Hlavně tu na nic nešahej, a v ničem se nepřehrabuj." A to byla pro mne jasná výzva. Usedl jsem k jejímu psacímu stolu a leželo to přímo přede mnou. Malá útlá knížečka. Zpočátku v ní byly jen nějaké školní poznámky a kecy o tom jak nenávidí svou práci, ale pak se to zvrhlo. Dočetl jsem se o sobě. Obrázky mne a Jí, srdíčka a věty typu: "On je tak úžasný a světoznalý, zažil toho tolik a já jsem oproti němu jenom malá holka."
Ty věty mě dojaly. Bylo fajn zjistit konečně co si ženy opravdu myslí, a nedočetl jsem se tam o sobě jedinou negativní větu.
Ovšem nevěděl jsem co dál dělat, tak jsem si vzal to její antipsychotikum. Už si nepamatuju jak se jmenovalo, ale byla to fakt síla. Člověk dyž si to da,l měl do půlhodiny jakýsi stav polosnění a totální únavy a nakonec usnul. Dokážu si představit, že takle nějak vypadá stav na Muchomůrce.
Nakonec se asi v šest ráno vzbudila a rozhodli jsme se, že se vykradem z jejího domu a já pojedu vlakem do Prahy. Nic jiného se dělat nedalo. Nechat se načapat jejími rodiči se mi moc nechtělo, a ona měla z té představy skutečně hrůzu, takže sem jel...

Ve vlaku sem zfetován antipsychotikem usnul, ani nevím jak se dostal domů a prospal další dva dny...
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Nějakou dobu jsme se pak neviděli a já jsem celkem trpěl. Stavila se za mnou tedy tuším ještě v Praze a koupili jsme si CHARGE, což je něco jako mňau mňau,a dostávají to převážně vybraní lidé z určité Crossové společnosti. Lehce jsme se ním sjeli a nýbrž ona ho zaplatila, také si ho odvezla.

Měli jsme takový plán. V polovině února měli její rodiče na TÝDEN odjet z jejich honosného panství a domlouvali jsme se již na začátku "vztahu" že ten týden tam spolu budeme žít, a budeme se chovat jako králové. Když jsem se ale přes skajp ptal jestli se to teda uskuteční, začala se čím dál více zdráhat. Říkala, že neví, že si není jistá, že bude muset hlídat psa a podobné výmluvy, a bylo to podezřelé. Nakonec mi napsala, ať se nezlobím, a že to nepůjde. Na to jsem se rozzuřil a napsal jí velice nesmlouvavě, že to teda ne, že jsme si to dohodli a přijedu za ní, ať se jí to bude líbit či nikoliv. (Nutno říci, že to asi byla chyba.)

V Únoru jsem se tedy vydal se svými rodiči na jedno nejmenované malé město a totálně nevyspalý byl konfrontován s mojí šílenou tetou a vůbec polovinou příbuzenstva. Zvládal jsem to ovšem statečně, uplně bez drog, až na svá antipsychotika která jsem samozřejmě užíval. Strávili jsme oběd v docela nóbl restauraci a zarazila mne jedna věc. Dogmatil jsem měl asi dvě hodiny nazpět, na to se najedl, a dostali jsme kafe. Bylo to to NEJSILNĚJŠÍ KAFE co jsem kdy měl. Jakmile jsem ho dopil, byla to rána jak palicí. Jakoby mi ho někdo šlehl stříkačkou přímo do žíly. Bohužel mne to stejně moc neprobralo a plán zněl, vydat se z onoho malého města za K. do Brna. Byla to koneckonců jen hodina cesty.

Po příjezdu do Brna jsme se sešli v jedné restauraci a já jsem si od Ní vyžádal pytlíček čárdže, s tím, že sotva stojím na nohou, což byla pravda. Šel jsem tedy na záchod, vysypal si tak půl gramu na římsu a na jeden zátah ho vyjel. Vrátil jsem se za ní a vyšli jsme do ulic Brna. Náhle mi to najelo. Totální euforie jako na mých oblíbených hypnotikách. Začal jsem být velice naspýdován a skákal okolo ní a zatoužil s ní opět provádět zvrácené věci. Pokusil jsem se jí líbat, ale odvracela tvář. Věděl jsem, že začíná být něco špatně.

Dorazili jsme k ní domů a šli poté chlastat. Strávil jsem u ní tři nebo čtyři dny, a během nich se nicmoc nedělo. Nespali jsme spolu, jen jsme se váleli, sledovali filmy a občas hráli na piáno.

Předposledního rána jsem se probudil a snažil se jí vzrušit rejděním v její vulvě. Ona řekla že nechce. Byl jsem tedy zdrcen a šel si do lednice pro svou meruňkovou vodku. Bylo asi dvanáct, přesto jsem měl neskutečnou touhu se opít. Meruňkovici jsem tedy vyžahl (pouhá placatka) a začal hrát na piáno, přičemž jsem složil jednu ze svých legendárních písní. Byl jsem lehce ožralý a líbilo se mi to. Klára pořád spala, a tu mne napadla taková věc. Charge jsme skoro nebrali a já na něj měl nepřekonatelnou chuť. Všiml jsem si že si ho ukládá do peněženky. Vkradl jsem se tedy do jejího dívčího pokoje, našel její peněženku, (kde měla mimo jiné fotku svého bývalého přítele, wtf?) "namočil" prst do dýleráku a pořádně si ušňupl. Okamžitě mne to probralo. Tento postup jsem bez jejího vědomí opakoval celý den až do večera.

Večer jsme si dali koupel s předzvěstí toho, že se setkáme s jejími KAMARÁDY. Byl jsem z toho setkání trochu nervózní, ani jsem nevěděl proč, celý ten den byl prostě divný. Už jen ta koupel...dva lidé co spolu dva měsíce nespali, a jsou spolu nazí ve vaně. Koukal jsem se na nahou K. a už mi tak sexy nepřipadala. Měla obludně velká prsa, svraštělé břicho a rozmazanou řasenku. Přesto jsem ponořil hlavu do vody a zkusil jí lízat vagínu. Odtáhla mi hlavu. Byl jsem zmaten a na protest jsem tedy zůstal ponořen a rozhodl se, že se přiutopím. Šum vody v uších byl uklidňující. nedýchal jsem. Uplynuly snad tři minuty a pak na mne začala klepat, Nakonec mi bohužel hlavu z vody sama vytáhla, takže můj plán nevyšel...
A Byl tu večer.

"Tak a dneska si dáme konečně čáru," pravila K. nevědoucí, že já jsem z celodenního ušňupávání skoro překopán. Nicméně jsem si nabíral málo, a nic nepoznala. Dali jsme si tedy lajny a vyrazili do centra. A stejně mě to zas nakoplo, a byla tam lehká euforie. Charge byl v těch dobách prostě dobrý. A bez nulových dojezdů.
Její kamarádi byli docela fajn, ale moc jsem si s nimi neměl co říct. S její nejlepší kamarádkou jsem si ovšem dost rozuměl a jedna další po mne celý večer pokukovala. (Líbil jsem se jí?)

Po kalbě v jakési hospodě jsme vyrazili ještě na Flédu, ale nelíbilo se mi tam. Příliš moc lidí, hnusná hudba, neviděl jsem důvod proč tam setrvávat. Mimoto bylo ovšem zajímavé že jsem za ten den měl v sobě snad dvě litrovky vodky a necítil jsem skoro nic. Charge zjevně chlast přebíjí podobně jako piko.
Přemluvil jsem tedy K. že odejdeme, a ona souhlasila. Prošli jsme se městem a pak vytuhli oba s flaškou vína u telky.

Druhý den byl smutný. Věděl jsem že se vidíme naposled. Sice mne ještě držela za ruku, ale to byl taky poslední fyzický kontakt co nám zbyl.

Po návratu domů jsem jí napsal jestli si myslí že má smysl ještě pokračovat. Napsala, cituji: "Zrovna du do kina a nemám čas o takovejch věcech mluvit. Na tu otázku si ale jako myslim že spíš ne." To mne dorazilo. Jak může někdo napsat něco tak chladného?! Byla prostě ledová královna. Bez špetky lásky, vášně, radosti. Nasralo mne to a tak když mi druhý den napsala, že její rodiče našli mé spodky na své posteli, kde jsme spávali, pobavilo mne to a cítil jsem příjemné zadostiučinění.
"A TEN POCHCANEJ ZÁCHOD?! SES ASI FAKT POSRAL NE, SEŠ PRASE." Napsala mi. Považoval jsem to tedy za krásný konec vztahu a pokračoval na své cestě životem. Nic jiného ani nezbývalo.

End