Chlapeček a beruška

Chlapeček a beruška

Byl krásný letní den a malý osamělý chlapeček hrál si venku na zahrádce.
Bylo mu smutno, protože zde nebyl nikdo s kým by jsi mohl hrát.
Když už měl pláč na krajíčku, zahlédl v trávě lézt berušku.
Nebyla to obyčejná beruška. Byla to beruška s třinácti tečkama.

Fascinovaně ji chvili pozoroval, ale pak už to nevydržel a
opatrně berušku zvedl z trávy a nechal si jí lézt po ruce.
Beruška lezla po jeho prstech tu nahoru tu dolu a
nijak se nesnažila uletět pryč od chlapečka.

Chlapeček se s úžasem díval na tu krásnou berušku,
co vypadala, že by chtěla být jeho kamarádkou.
Rozhodl se tedy proto, že si jí vezme domů a bude se o ní starat.
Aby se měla dobře a nic zlého se jí nemohlo stát.

A tak beruška získala domov a chlapeček kamarádku.
Byl nadšen svým novým domácím mazlíčkem.
Každému ji s radostí ukazoval.
A když někdo neprojevoval dostatek nadšení, ihned se urazil.

Vždyť kolik je takových berušek jako je ta jeho a s třinácti tečkama.
Kdo však nebyl tak nadšen jako on, byla naše malá beruška.

Nelíbilo se jí, jak si jí chlapeček přivlastnil a
jak se jí odvděčil za to, že se s ním chtěla přátelit.
A kdo by byl, když přijde kvůli někomu o svojí vlastní svobodu.
Kdysi si mohla létat po celé zahradě a hrát si s ostatními broučky.

Teď zavřená ve skleničce, kde není čerstvý vzduch,
prostor k letu a tráva jen natrhaná a rychle vadnoucí.
Ze začátku jí to tak nevadilo. Ráda si hrála s chlapečkem.
Časem jí však začalo být smutno. Chtěla ven. Zpátky na zahrádku.

Ale chlapeček nevypadal na to, že by jí chtěl vrátit volnost,
kterou jí nevědomky vzal. Vůbec si to neuvědomoval.
Říkal si, že jí zachránil, a že se u něj má líp.
Beruška si však časem přestala hrát, létat a začala chřadnout.

Chlapeček byl smutný a snažil se jí nějak zvednout náladu.
Pustil ji ze skleničky a chtěl ji nechat létat po celém pokoji.
Beruška však nejevila žádný velký zájem.
Nechápal to. Neuvědomil si, že pokoj je jen o něco větší vězení.

Navíc ji stejně nechtěl pustit ven, aby mu neodlétla pryč.
Byla to přece jeho nejlepší kamarádka.
S kým by si povídal a hrál kdyby tu nebyla.
A tak beruška chřadla dál.

Když chlapečkovi rodiče viděli jak se kvůli ní trápí,
rozhodli se, že je načase mu pořídit jiného domácího mazlíčka.
Nechtěl. Nic nemůže být lepší než jeho milovaná beruška s třinácti tečkama.
Přestu mu jeho rodiče koupili někoho nového. Roztomilé štěně.

Ve chvíli kdy chlapeček uviděl malého pejska a začal si s ním hrát,
na milou malou berušku zapomněl.
To pro ní byla poslední kapka a tak v tichu si lehla do vadnoucí trávy a
usnula večným spánkem. Konečně byla volná.

Tak skončil život beruškz, co chtěla být kamarádkou s malým chlapečkem.
A chlapeček?
Až po čase si vypomněl co vlastně dělá jeho beruška.
Když se na ní podíval a zjistil, že už nežije, byl akorát naštvaný,
že odešla a nechala ho samotného. Pomyslel si jaký byla sobec.

Bez lítosti vzal skleničku s milou beruškou a vyhodil ji do koše.
Ani jedinou slzičku neuronil za svojí první věrnou kamarádku,
kterou vlastně svojí bezohledností zabil on sám.