Agnes

Agnes celou noc nespala nervozitou a strachem. Nevěděla, co jí ten den přinese, ale byla si jistá tím, komu se její zjevení nebude líbit ani trochu. Uvědomovala si svůj cíl a ten si splnila dříve než čekala, jelikož stála pevně na zemi. Nemohla a nechtěla zapomenout, protože veškeré minulé děje byli její součástí. Jediný koho chtěla potkat, byl spatřen dle plánu.
Byla mile překvapena reakcí pana L. a vůbec ji nepřekvapil nabídkou štamprlete, což odmítla i s odůvodněním slovy v nářečí, jak si je pamatovala, i když tedy zavzpomínat musela.
Pět minut, které stačí na ta důležitá slova, se opět potvrdilo.
Ač nebylo to záměrné a důležité, tak přirovnání k Boženě Němcové ji potěšilo. Raději se přiznala k tomu, že jsou ji bližší prokletí básníci, Franz Kafka a úplně nejvíce z českých spisovatelů Karel Jaromír Erben = hororář. Černý humor k Agnes vždy neodmyslitelně patřil a bude patřit navždy, to už se pravděpodobně nezmění.
Když jiní jdou do kopce přímo, tak ona ho raději obchází po vrstevnicích, což je skutečně bezpečnější.
Existuje tolik různých inspirací a zdrojů, které jsou někdy jen letmé a jindy konkrétní a dlouhodobé.

Vítr ve vlasech už nikdy nepřestane mít ráda. Je až s podivem, že zrovna dneska je varování před vichrem.

Často není vůbec důležité, kolik je nám let či počet našich potomků. O hodnotě člověka vypovídá spíše schopnost empatie, snaha pomáhat či umění milovat bez nároků.

Potoky, řeky, déšť i moře Agnes vždy evokovali pocit klidu a bezpečí, však má také plynoucí voda svou nepopiratelnou sílu. Formuje přírodu , podílí se na tvorbě krajiny, poskytuje vláhu. Bez vody by nebyl život.

Pomalu se začalo smrákat a Agnes i tentokrát došla ke "svému" pařezu a posadila se.

Měla za sebou velmi těžký den a zde si nejlépe odpočine a utřídí si myšlenky.
Se smutkem se dívala na zurčící, rychle ubíhající vodu a vzpomínala na minulost, dokud se jí v duši nerozhostil klid.