VIDĚNÍ II

Sedím, a už je to tu zase.Z rozmazaného, jakoby z kouřového obrazu vystupuje číslo 22, ještě, že to nejsou tři šestky, ďáááblovo číslo, pomyslel jsem si.
Ano, je tu zase ta reptavá ženská, která se zase třese strachy před jakousi, prýýý bombou.
Na stole v čínské restauraci je však velmi zvláštní stroj, kolem kterého se začínají shlukovat čínští občánci.

Viděli už ledacos, ale tohle ještě neviděli, a co Hlavní, ani neslyšeli.
A to byl stroj zatím Stááále v klidu, jen rudé hvězdy zářily na křídlech neznámého zařízení.
Kdyby tu seděl nějaký amík, jistě by už ležel strachy přilepený k podlaze, a možná, že by se i posral.
No a co dál?,
Ha, náhle se z létajícího robata ozvala píseň, Ha, a z druhé strany pravzláštního raketoplánu byly slyšet zase zprávy, a obojí se hlasitě, jako by překrývalo.

Pan "Eeistein" a pan "íráčan" koukali na toto perpetum mobile, a bylo cítit, že jsou zvědaví co tento přístroj ještě dovede.
Pan "skinhed" si dával evidentně načas stroj spustit, a možná takééé, že se zalekl toho, že se mu vše co má v plánu, vymkne z rukou.
Ale to by nebyl pan "skinhed", má pro strach Uděláno, zdravé obavy má pouze z toho Nejvyššího, z Nejvyššího, Tvůrce Všeho.

Konečně je odhodlán vše začít, a do rukou bere tašku, z kreré vytahuje něco jako velkou chromovou kouli.
Reptavá ženaena opodál u stolu z hrůůůzou vyvalila oči, a jen tak tak, že zadržela jekot, který se jí začal drát z hrdla.
Lidé civěli, přestali se bavit, telefonovat, esemeskovat, a jeden pán si čínskou hůlkou málem vypích oko.
Atmosféra byla velmi, Velmi napnutá, jako kšandy, napětí by se dalo krájet, co krááájet, řezat motorovou pilou!!.

A tu se "skinhed Zarazil!, má to spustit, nemá to spustit?, vždyť ti lidé nemají na uších chrániče proti hluku!!
Ne, teď už nemůže couvnout, musí stisknout tlačítko.Už, už se ho dotýká, když tu ná..hl..eeeee, u ..,
vše vidění se strácí v oparu, Sakra!!, no, snad příště.:-)