V některých hospodách se slejzá "smetánka":-)

Byl jsem kluk ulice, a byl jsem šťastný.Nebyly mobily, a i tak bylo vše parádní.Když jsme se chtěli s klukama setkat, tak jsme se hledali po hospodách, a když jsme se nenašli hned v první, druhý, tak v třetí už jistě.
Byl slunný den a já šel Nuslema, vymakané tělo, v hlavě samé holky, zkrátka za pár týdnů dvacet let, prostě vše bylo bezva.
Právě jsem šel kolem hospody, kde jsme se s klukama moc nescházeli, vlastně vůbec ne.
A jelikož bylo poledne, a já dostal děsnej hlad, tak jsem tam zašel na oběd.
Do dneška toho nelituju, jelikož tento nevšední zážitek, o kterém budu psát, se mi vryl hluboko do paměti, a nejen do paměti:-)

Sedl jsem si ke stolu, vzal do ruky jídelák a vybíral.
Guláš za 6.80, hovězí s bramborem a tatarskou omáčkou, rajská s knedlíkem, .... ani už nevím co jsem si tenkrát dal.
Ale to co následovalo pak, na to jsem fakt nezapoměl.

Sedím, pěkně papám, a náhle předemnou, tedy předemnou přes celý lokál,
slyším řev.
Ty Ku... !, ty Dylino!, já tě Zabiju!
Tak dělej ty Čů.... !Tak dělej, zabij mě!!

Seděl jsem v klidu, ale i tak mě proletělo hlavou, proč jsem nezašel ještě o dvěstě metrů dál k Banzetům!, tam by byl jistě daleko větší klid.
Hádka mezi nalitým chlapem, ale i ožralou ženskou začala gradovat.
Já stále jedl, jídlo bylo chutný a o "zábavu", i když né zrovna tichou, bylo postaráno.
No jo, ale začalo přituhovat, stoly a židle se začaly odsunovat od kymácejících se těl obou hašteřivců, až náhle začaly padat facky.
Chlapovi zjevně ruplo v kouli a začal štíhlou ženskou fackovat z leva s prava, a to dost drsně a dlouho.
No, a to mě pojal Děsnej vztek.

Položil jsem příbor a vydal se k tomuhle mumraji, a to proto, abych tomuto fackování, a že těch facek bylo, učinil přítrž.
Přišel jsem k uječené dvojici, oni se na mě oba podívali, a byli zjevně zaskočeni, když jsem pronášel tato slova směrem k chlápkovi.

Hele?, neni ti to blbí takhle třískat ženskou, co kdybys ..... ,
a Pak už jsem cítil na vlastní tváři Ránu, no vlastně Facku jako hrom, a to od tý ženský, které jsem šel na pomoc, Jááá Vůůůl!

Ještě dnes si pamatuji, jak jsem tam stál a nechápal.Úplně mě odzbrojila.
Ty chrapoune, co do nás děláááš!!, co ti je do nááás!, táááhni, nebo ti vkydnu ještě jednu!!
Co naplat, podruhé, a také už nikdy potom, jsem ženskou neuhodil.
Akorát mě mrzelo, že mi tu facku nedal ten šmejt, protože tím to celé skončilo, a já se s rudou tváří, nevěřícně vrátil ke stolu.

Myslím, že jsem ani nedojedl, zapalatil a vypad.
Hlavou se mě tenkrát honilo,
Příště, až bude někdo do nějaký ženský mlátit, jako hluchej do vrat,
tak s mojííí pomocííí, Ne po čí tej Te!
Od té doby jsem ještě neměl příležitost, zdali to mé Ne po čí tej te,
ještě stále platí, a ani o to nijak nestojím, jelikož dnes by možná vytáhla rovnou bouchačku:-)