ZMRTVÝCHVSTÁNÍ
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ
Anotace: Taky mluvíte s neživými věcmi jako s lidmi?
Do misky s vodou mi žbluňknul mobil… žbluňk. Rychle jsem mu přispěchala na pomoc. Začal blikat a vydávat povzdechy… blik… och… blik… ách… Rvalo mi to srdce. Snažila jsem se mu nahmatat tep. Ztmavnul a nereagoval na doteky. Vysoušela jsem ho, hladila, přemlouvala. Srdce jsem měla až v krku. Ještě před chvílí byl naživu! Počítala jsem vteřiny, minuty. Vyhrkly mi slzy. Nedýchá! Konstatovala jsem suše exitus. Držela ho v ruce, vzpomínala s láskou na všechny překrásné okamžiky, které jsem prožila po jeho boku. Ta bolest! „Lásko má, já stůňu,“ - uslyšela jsem… (mám sluchové halucinace, pomyslela jsem si apaticky), „…ač den mám jindy poklidný, dnes nevím, kudy kam…“ Vytřeštila jsem oči. „Je zpátky!“ zaznělo mi v mysli. Ó ta úleva! Ó to štěstí! Něžně jsem ho přivinula k hrudi. Tohle už mi nikdy nedělej! Jsme si jistí, že neživé věci nemají srdce? A že ty živé ho mají?
Komentáře (27)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
...zapomněla jsi mu dát umělé dýchání...
17.09.2016 16:39:21 | Jort
... chi, to je opravdu trefná připomínka a staví mě to do ne moc příznivého světla... ale kdybys to byl Ty, Jortíku, udělala bych to spontánně a s láskou... :-)
18.09.2016 05:49:09 | Iva Husárková
některé věci naše nejsou jen o náležení, ale spolužití...známe to asi
všichni..to jen chtivě nakumulované jmění nás vrhá do černé díry věcnosti,
místo do náruče Bytí...:-D* ST**
17.09.2016 12:04:27 | Frr
O Bytí a Nebytí poučen, vrhnul se do mé náruče, smál se a jásal, byla to krása... Frááček (omlouvám se za ten osobní tón... ale promiň... zvoní mi telefon - musím končit... huh.) Děkuji. :-)
17.09.2016 12:08:12 | Iva Husárková
:-D To nemá chybu! :-DDD
16.09.2016 23:56:59 | Amonasr
Ami, líbí se mi, že si tak bohorovně levituješ nad pravdami jiných předříkavačů, kteří komentují některá Tvá díla a věř, že mi se líbí Tvoje pravda... není nad upřímnost a lásku. „A kdyby pravda bylo vše a láska jenom snění, já bych se k spánku položil a nechtěl probuzení.“ (William Shakespeare) Moc děkuji za Tvůj komentář, udělal mi radost. Krásný den. :-)))
17.09.2016 05:30:36 | Iva Husárková
Děkuju Ivo za krásnou poklonu – ale tady se mají skládat poklony Tobě, ne mně :-D ;-) Takže se klaním a současně pokláním /neplést prosím s poklonkováním ;-) /, mile nespoutaná přítelkyně básnířko ;-))
Jen k té mé pravdě – žádnou nemám. Pravda se nedá zavřít do klece, takže ji nevlastní vůbec nikdo. A je taky děsně přelétavá – tu sedne na rameno tomu, a tu se vykálí za krk jinému… Všichni o ní občas mluvíme, ale nikdo si jejím uchopením ještě nikdy nemohl být jist – tedy kromě hlupáků, ale od těch raději abstrahuju. Samozřejmě ale vím, jak to myslíš, chtěl jsem jen pravdu postavit taky do jiného zorného úhlu, nikoliv jako polemiku s Tebou. Samo, že máš pravdu, že máme každý tu „svou“ vlastní pravdu nebo spíš celý soubor „vlastních pravd“, ale ty jsou fakt určeny jen pro bleší trh na tržišti světa, nic jiného – každý ať si vybírá podle svého vlastního vkusu, intuice a rozumu a pokud si někdo někdy vybere tu „mou“, zahřeje mě to u srdce a zároveň i trochu vyleká, jako třeba zrovna právě teď :-)
P.S. Byl ten Shakespear vůbec živý člověk? Jak mohl tak nadpozemsky geniálně psát? ;-)
17.09.2016 13:49:26 | Amonasr
Ami, možná, že Shakespeare psal až v době, kdy vstal z mrtvých... (jééžiš, to je zase kravina)... Ami, představuju si Tě, jak skládáš poklony a způsobilo mi to veselost (často se mi stává, jako někdo má stavy opilosti, já veselosti a je to úplně stejné, akorát člověk neblinká a nebolí hlava) a chtěla jsem se zeptat, jestli sis to náhodou nerozmyslel s tím stropem... jakože běhání dokolečka a tak, však víš, bo mám obrovskou radost, ale vlastně jsem se chtěla zeptat, jestli skládáš poklony jako košile, nebo kalhoty (na puky?)... a Ami, vím, že máš v hlavě zdravý rozum (a néé kravičku Milku, jako já) a že mě nezabiješ... ale kdybys náhodou nemohl vstát (krz ty poklony) strašně ráda Ti pomůžu... a to bys tepráv viděl, jak su nespoutaná... (no ale teď už mě zabiješ)... jo abych nezapomněla, ono to bude vypadat, že měním názory, ale pravda asi neexistuje, je to smutné, ale takže ani nemůže zvítězit nad lží a nenávistí... zatímco láska, ta zvítězí určitě - a protože Gabča nás, holky, miluje a já ji taky (ale Tebe víc), chilli je to jeden velkej grupáč - a teď mě napadlo, myslím Brigitte Bardot řekla: všichni se jednou sejdeme v jedné obrovské posteli - ale, Ami, nemusíme dělat "to", navrhuju polštářovou bitvu... Ty víš, že jen moc kecám - jsi milý, moc děkuju. :-))
17.09.2016 14:50:31 | Iva Husárková
:-DDD Páni, Ty ses ale rozjela :-D Docela si umím představit, že kdyby sis pustila nahrávání na magnetofonu, tak jsi za jeden večer schopná namluvit celý román - a vůbec ne špatný. To ale musí být přetlak nápadů, když je dokážeš takto chrlit :-D ;-)
17.09.2016 15:20:58 | Amonasr
Promiň, Ami, ono je to tak, že jsem pořád sama a nemám možnost s nikým mluvit, takže když se pak naskytne příležitost, musím ten přetlak ventilovat... moc mě mrzí, že jsi to odnes (ale ve skutečnosti jsem hrozně málomluvná), děkuji moc za toleranci. :-))
18.09.2016 05:55:32 | Iva Husárková
:-D Ale Ivo, to není tolerance, nýbrž radost! :-)) A úplně Ti rozumím - já jsem ve skutečnosti taky málomluvný (tichá voda), to jen na Literu jsem se postupně nějak rozkecal - to bude asi tím neformálním a většinově fajn prostředím tady ;-))
18.09.2016 12:06:25 | Amonasr
Jednoho rána se na Literu objevil nápis - Pozor! Reforma! Na faktuře proforma, kterou každý obdržíte (ať dospělý anebo dítě) Vám budeme účtovat za každých tisíc slov, které si u nás můžete zdarma vyslovit, korunu českou - anebo napsat novou báseň... a úplně dole stálo malým písmem: tohle není žádost, ale úřední oznámení!!! (Literáci měli radost - každý hned samozřejmě začal psát další básně - a spravedlnosti bylo učiněno zadost... není krásné, když se vlk nažere a koza zůstane celá?) Ami, víš, že existuje sportovní sciplína, která se jmenuje "kecing? zrovna jsem to vymyslela. Ať máš dobrou náladu. Děkuji. :-)
19.09.2016 04:04:37 | Iva Husárková
..zajímavé počtení, hlavně ten závěr:-)ST
16.09.2016 08:27:35 | Nikita44
Můj mobil je pro mne vším, je mou vrbou, až mi klekne, půjdu s ním... :)
16.09.2016 08:24:15 | Philogyny1
Určitě mají svoji auru, mluvím třeba s brýlemi, každou chvilku je někde položím a nejdou prozvonit...a debatuju s kocourem, čelo na čelo, vyměňujem myšlenky, ovšem ty jeho jsou o tom, co je dobrýho v misce...někdy, si říkám, jestli to ovlivní můj postoj k řízkům...směju se. Dík za příběh rána...:-)
16.09.2016 07:50:33 | básněnka
Děkuji, Básněnko, naše tři kočky jsou taky hodně komunikativní, zejména předtím, než má nastat doba krmení, pokud si chci trochu pokecat, musím to oddálit, protože pak jejich ochota k jakýmkoliv debatám rapidně klesá, často mluvím s autem, chválím a hladím, můj kamarád, řidič z povolání - on to musí vědět jistě - říkal, že auta mají duši, zatím jsem se nepropracovala k filosofickým rozpravám s nábytkem, ale co není, může být. :-))
16.09.2016 08:06:49 | Iva Husárková