Definice

Poznal jsem jednou jednu osobu.
Nikdy bych nečekal kam až to bude moc dospět.
Ale stejně i tak dospělo.
A z malého doprovození začalo něco co nikdo nečekal.
Po smutném konci sem nečekal že bych dokázal potkat opět někoho takového jako byla ona.
Ta sladká a krásně jemňoučká.
Její pohled z očí mě nenechal odejít nenechal mě jen tak jít dál.
Nečekaně jsem musel na ní myslet a myslet.
Pořád a pořád.
Bylo to něco jako ze snu. A jako by ten sen neměl konec.
Stále a stále se ten sen tvořil a byl hezčím a hezčím.
A tak jak se tedy tvořil a tvořil nešlo hodit ani brzdu a ani se mi nechtělo zatahovat brzdu.
Ba na opak jsem se chtěl hrnout dál a dál jako hrnoucí se lavina.
Ale lavina která miluje jen pohltit vše co nejvíce chce.
Počem nejvíce touží.
To co nejvíce potřebuje.
Nevědoucí vědomí si neuvědomilo jednu věc.
A to že osoba není sama a má také svého rádce.
A ze všech příběhů či povídek není dobré se cpát někam kde nejste vítání, ale také někdy nejde ani pocitům a touhám poručit.
Tak že držet se dál bylo mnohem těžší než li jsem si myslel.
A tak tedy jsem pokračoval dál a dál.
A tak čas běžel a běžel a uběhl skoro první půl rok a během prvního půl roku.
Pár procházek pár schůzek.
X provolaných hodin přes telefon.
Jsem se do malé roztomilé Beru zamiloval
Konečně jsem mohl být opět šťastný a zapomenout na to co bylo předešlé zklamaní.
A za to mnoho děkuji roztomilé Beru.
Přeji jsi jen jedno a to aby konečně byla roztomilá Beru sama já mohl beru vzít tam kam jsem si vždy přál.
V každém okamžiku když se mnou roztomilá Beru není chybí mi mnohem víc a víc.
A proto jsi vážím každé chvíle sní.
Moc jí miluji.
A dokáži pro ní udělat vše.
Jen proto aby měla krásňoučký úsměv vykouzlený na tváři.