Jak si u mě žijí slepice

Po ránu vyběhnou ať je jak je. Když je zima příliš velká, tak v kurníku rychle mizí a přitulí se k ostatním. Když ale prší a peří vlhne, tak zalezou přede dveře z domu na zahradu, kde leží kus smrkového kmene, který zbyl po stavbě srubu. Moc hezky se na něm sedí i slepicím, na které neprší, ale na rozdíl ode mě na něm zanechávají své guáno. Když zahlédnou pohyb v domě, začnou klovat do skleněné tabulky dveří, tak si jdu s nimi pokecat, ale netroufnu si tam jít s prázdnýma rukama. Je úplně jedno co jim nabídnu, jelikož jsou všežravé a i kanibalky. Každý rok mi, i když nechci, pomohou sklidit hroznové víno. Vyletí na tažně révy a shora se pilně cpou. V podstatě mi to ani nevadí, jelikož je každý rok úroda tak velká, že bych to konzumoval na vlastní riziko. Ještě než jsem si slepice pořídil, se mi povedlo při jeho konzumaci za týden přibrat 5 kg a to znovu opakovat nechci, tak ať si taky užijí pipky.