Reflexe zkušenosti

Djing, Mcing a playery.

Nad hradištěm pluly toho odpoledne cervanky a ohlasovaly příchod tmy a večerní představení Mnoho povyku pro nic. Na hrudi se mi prelevaly emoce, od preletave ztracenosti přicházejících pocitu, až po líčení naskrobeneho hněvu a pocit marnosti nad ztrátou právě komponovanych zápisků a vzpomínek. Musím se přes to přenést a ony vzpomínky a reflexe nanést na paletu zkušenosti znovu jako poprvé a překonat tak ty původní, již zaznamenané v psychosfere prostoru.

Toho podvečera jsem psal o světě djingu, se kterým jsem se potkal na cestě životem na prvních tancovackach, klubových akcích, diskotékách a barech. Vnimaveji jsem na to pohlizel až po čase, kdyz jsem navštívil oblíbený Let it Roll nebo Imagination, předtím jsem často chodil na akce, kde hráli psy trance nebo tekno party. Ten duch radosti z pohybu ve svobodném těle a mysli, doprovázený dunivymi beaty a podivnými zvuky ve mne vyvolaval euforii od počátku. Byla v tom slyšet Země i nebe, živly a éter, snoubeni života a imaginace, technického stylu a nebo z kyberprostoru.

Jak léta ubihali, snažili jsme se tomu přijít s kamarády na kloub, jak ze se to dělá a půjčili si kontroler Numark, na kterém jsme se učili první přechody a modulaci hlasitosti a efektů na softwaru Virtuál Dj. V té době okolo roku 2015 jsem začal s porizovanim vinylových desek různých žánrů. Domluvil jsem se s místním djem a hip hopovym a hudebním guru Przemou na prvním hraním, na středeční poslechovce v klubu Mír. Předcházelo tomu lehké chvění a mrazení z nejistoty a nervozita z technické neznalosti. Prema má ale neochvejny pozitivní přístup k životu a hudbě a vše mi vysvětlil, představil fadery, čepele, jehly a jak vyměňovat 'asfaltové kotouče' na legendárních playerech Technics. Tehda jsem si napsal tracklist, který prorezaval žánry od jazzu, reagga až po jungle a drum and bass. Při druhém hraní na Technics jsem byl již sebejistejsi a zkušené střídal jak desky tak žánry a dokonce se odvážil experimentovat se soundtracky, hraním více desek do sebe, klasikou a neurofunkem, což jsem předtím u nikoho neviděl ani neslyšel. Hraní na Technics mi přijde jako Old school, pocitovka s pohodou v hrudi, než freneticke změny na digitálních playerech a dnešních tanečních divokých party.

Mezi tím a současnosti jsme dostali příležitost zahrát s Jirkou Houkou v sále klubu Mír, jednou na akci kde hrál i Counterstrike a podruhé na březnovém Bom Baci. V obou případech hrál Jirka na Virtual Dji a Numarku pro III. V obou případech jsem byl na mikrofonu, snažil se o lyricky spin, improvizoval verše a hypoval crowd, zatímco Houci spinoval decky a vymenoval oblíbené tracky. V tomto ohledu mi živý Mc'ing přisel jako výborný způsob jak experimentovat s proudem asociací a stavem vědomí a větší svobodná exprese a výrazu než pouštění cizího auditivniho obsahu. Ovšem, když člověk produkuje svoji hudbu a tu pak dotváří živé dalším modulacnim procesem, to už je jiná dimenze.

Na jaře roku 2017 jsem pak pořídil svůj kontroler relloop beat mix 4, ctyrkanalovy mixtrack okolo osmi tisíc korun. Spolu s menšími studiovymi repro od M -Audio a zvukovou kartou základní řady Focusrite byl schopen produkovat nezávislý hudební i vizuální obsah. Nahrávky a hlas jsem nahrával na Zoom H2 a ty pak upravoval v Fl studiu, ale o produkci budu hovořit níže. Někdo rozjel Dnb party na Věži a tak jsme dostali příležitost tam vystoupit s Jirkou, k novému kontroleru byl software Serato. Byla to pro mne i pro Jirku nová věc, ale dokázal zahrát poměrně dobře a schopen měnit tracky na všech čtyřech kanálech a pohybovat a modulovat hlasitost na čtyřech cepelich. Já byl tehdy na majku a odpálil par dobrých flow a anglických rýmu ale byla tam zpětná vazba a tak jsem to moc nepokousel a na závěr večera jsem dokonce dostal prostor na nějakou selekci uderneho jump upu, halftime beatu a progresivniho sound designu.

Na digitálních playerech jsem měl možnost hrát taky někdy na Míru na dnb akci, kterou pořádal Vatan, mel tam tehdy dva CD playery Numarku i s mixem a já hrál pohodovou selekci přímo z CD nosičů, Stevie Hyper a tak, vím že jsem začal vlastním remixem, tracku od Photeka, kdy predelaval dubove One Love od Boba Marleyho. Ke Hraní na profi klubovou techniku od Pioneeru, některé z jejich řad 850, 900, 1000 či 2000 dlouho nebyla možnost, jelikož je vyšší pořizovací cena a byla to pro nás taková myticka meta se spoustou pokrocilych funkcí a přesto nevyhnutelný cíl. Na můj kontroler se doma dlouho prasilo a téměř nic jsem nemixoval ani nenahraval, až na podzim 2017 jsem pořídil mnoho nové legálně koupené hudby a založil pro soundcloud účet s petigigovym cyber internetovým prostorem - to byl pro mne impuls začít komponovat tracklisty a mixy, nejprve psychedelicke, experimentální i filmové předělávky.

Pak přišel Vojta Jahoda s nápadem uspořádat dnb dj kontestu na Míru na lednovém Bom Baci. Každý mohl nahrát svůj minimálně 30 minutový mix na kontroleru, playerech či vinylech a zaslat jej pod soutěžním názvem na net a nasdilet a sbírat lajky pro postup do živé soutěže. Nahrál jsem přes 70 minutový mix na několikrát, jelikož mám jen demo verzi Virtuál Dje a ten pak umně poslepoval. Selekce byla z oblíbených, vytribenych producentů a přechody docela ucházející a mnoho známých a přátel se to dozvedelo a poslali mix do soutěže dále. A tim se otevrela cesta k playerum, myticke svetlo otevreno. Odehrát soutěžní set však mohl jenom jeden, který nahrál samotný set. Mnoho jsem trval na tom, aby si mohl playery vyzkoušet i Jirka a tak dostal příležitost před samotnou akci, před osmou hodinou.

K samotným playerum a soutěžnímu setu, díky Patrikovi, jenž je kamarád od Jendy, jsem si osahal cdj 850ky již ve středu ráno a zjistil tak, kam se zasouvá flashka, jak přepnout mezi cd, flash a jiným medii a udělat na nich přechod a snížit volume, což je stejný princip jak na všech ostatních 'cepelovitych' kontrolerech a playerech. V černé povrchové úpravě, s původním ctyrkanalovym mixem v srdci jim to skutečně slusi, v nasvícení barevných světel a led a kourostroji je to vážně slavnostní pocit za nimi stát. Čas se přesunul k osme hodině, za mixem si ještě další amatéři zkoušeli co a jak, když jsem zapojoval svoje flashky do levého a pravého playeru. Zpočátku se flash nechytaly a playery psali 'Incorect', ale stačilo přepnout na Usb a již složky nabehly na trojradkovem displaji každého playeru. Na úvod mne lehce rozhodilo, že systém nechytá obsah z jedné flash i do druhého disku a jelikož jsem neměl všechny tracky na obou discích...ale to jsem u cdj 850 více méně věděl, tato nová funkce byla doplněna až u cdj 2000. Nicméně, snažil jsem to udělat tak abych dodržel struktru tracklistu, který jsem položil vpravo na stůl hned vedle dvojky bílého vína, čímž jsem slavil tento okamžik vyzkoušet a osahat si playery live v lokálním, domácím klubu před pár lidma co přišli podpořit a poslechnout. 

Tracklist se skládal z Aethekova intra, poctě kultovní Ghost in the Shell soundtracku, následovala vesmírná pasáž z Amona Tobina, Encounter on Io z jeho predposledni studiové Tvorby na Dark Jovian. To uz pribiha typek z poroty a vysvetlujemi ze se mam drzet pres vysky a stredy v zelenych cislech at 'neodpalim' cely sound system. Zamer byl ho jen trochu 'poskadlit'.Jako třetí už jsem zařadil Auroru na Integral Estetics co vyjde na Methlabu a potom experimentální kalibr od Audeky na Engine Block s porci nevydaných tracku. Pri Compression nekdo vykrikl jak spadl drop! Potom mi někdo ještě upravil celkovou hlasitost mixu. Mix a přechody nebyly nijak agresivní, chtěl jsem to udělat jako filmový set, který má ostřejší hrany a dynamické pasáže, s tím co jsem se naučil na Technics a kontroleru a tento přístup rad podržel i v budoucnu, dostanu li ještě příležitost. Přes Audeku a technickou, futuristuckou produkci k Billainove Enslaved a potom lahudka propojil Monoleth Dark Energy Lunchbox s The Gate od Bjork, eterictejsi temnota v sále pronikla hlubinou. Dal k halftime od Seppy na Gooth na Slug Wife, neurohop od Sinetwista a Steelanovu předělávku In Thé Láb  původně od Disprova. Závěrečný track a přenechal druhý player pro dalšího djje aby se napojil.

Zhruba v druhé třetině setu mi porotce připomněl, že fader co přepíná kanály jsem neměl aktivovaný 'pojistkama' do stran, což vykolejilo hodně, ale i tak se povedlo mnoho decentnich přechodu na prvni hraní před lidma s profi playeru. Po důkladnějším seznámení a manipulace s efektovym panelem budu schopen mixovat výrazné mixy a cinematickym nápadem a deepovym sound designem. Další krok je pak produkce, nahrávání, mastering a lokální spolupráce a nějaké to b2b na delším setu. Celkově jsem vděčný a rad za příležitost a podporu!

---- Herectvi a jeviště 

 Úvodní zkušenost s jevištním vystupováním jsem si odbyl již na základní škole ve scénce pirátů 's odrenymi ušima, jež neexistují' jsem rozsekaval sál na sokolovně. Potom dlouho nic neprichazelo, ani jsem ničemu nesel napřed, až za studií v Olomouci, jsem se dostal ke slam poetry, autorské formě performativniho přednesu, kdy mne zaujala především improvizace, uchopení přítomného okamžiku a jeho půvabné omamné vyjádření všemi dostupnými jazykovými, verbalnimi i nonverbalnimi prostředky. 

Nepracoval jsem jenom s přítomným okamžikem, ale i se vzpomínkami na psychedelickou zkušenost a vnitřní vesmiry a cesty do vesmíru vnějšího. Práce s nečekaným, vnitřními presmyckami, shluky slovního a lyrickeho materiálu, volne asociativni dimenze, ta skutecna magie, kdy se slovo naplněné poetickou vírou zhmotnuje ve skutečnost před zraky diváka a rodi se tak nenapsana, levitujici báseň, které zároveň zvoní hrana, neboť zaniká s dosednutim a pohledy přítomného diváka ve vesmírném dění.

K divadelnimu herectví ve Slováckem divadle jsem se dostal někdy na počátku jara 2016, když režisér Kuba Macesek hledal někoho pro roli Tondu Szedilka v inscenaci Kniha o Hřbitově z pera Daniely Kapitanove. Ač jsem neměl mnoho zkušeností, ale dosti motivace a touhy, režisér mne primnel k expresivnimu hereckemu projevu. Dostalo se mi malého uznání, ale jak mi pak povídal Samko Tale v podání Zdeňka Trcalka, že jsem hrál nezahratelnou roli a působil jako zjevení. 

Kniha o Hřbitově byl můj debut na prknech Slováckého divadla a srdeční záležitost, hraná s velkým nasazením a emocemi. Takový vstup do světa živých s vizí posmrtneho života. Malá role ve světě velkých herců. Lokální herec v kůži nadčasové tragikomicke postavy a naopak. Epicentrum touhy se obrodilo, když jsem se dozvěděl, že budeme hrát Mnoho povyku pro nic. Hned se vzrušením jsem v tom chtěl účinkovat. Modlitby byly vyslyseny a režisér Honza Dušek zanedlouho reziroval celých šest hrajících jevistnich techniku kam spadam. 

Mezi technikou se dělal konkurs na roli Posla, tu dostal nakonec Péťa Leška a na mne padla role Chlapce, který má sice jen tři repliky, ale jde hrát i s určitou non verbální nonsalanci. A je to konečně má první komediální role ve Slováckem divadle, takže smích je výslednou ozvěnou mých snažení. V závěrečné scéně potom ještě s Kubou Vragou hrají funebraka ve fraku, s mytickou scénou, smutným nanasenim rakve. Máme již po premiéře a jsem v očekávání co nás tento rok ještě potká, jaká příležitost, rad bych ještě někdy nějakou komediální roli s více textem.

--- Hudební produkce:

K hudbě jsem měl vždycky tak přes polní, nebyl jsem nucen hrát na žádný nástroj, ani kytaru. Mel jsem raději výtvarnou výchovu a ten klid a terapii tvorbou. K programům na tvorbu elektronické hudby jsem se dostal přes kamaráda, který mi ukázal FL studio a jeho interface prostředí. Brzy jsem věděl jak do něj importovat samply a vlastní hlasové i jiné nahrávky. S ním přišli i programy na sound desing od Soundmorphu a Glitchmachines. 

Mrzí první nahrávky patřila práce se sekvencerem, vrstvení nahrateho materiálu lofi mikrofonem. Různé experimenty a plochy.

Pro rozsáhlou práci v oboru zvukové produkce jsem si pořídil i některé odborné knihy, ale produkce v pluginech a dalších programech je neustálým učebním procesem. Experimentování na denní bázi v procesualnim nastavení. Spolu s vizuální interakci v budoucnosti. Tento rok na počátku ledna se mi povedlo dat dohromady EP Modulární Aquatronika, kdy jsem spojil některé své atmosféry a modulární nahrávky. Další nahrávky jsou inspirované filmovými a hudebními tvůrci a sound designem. 

--- skateboarding 

Se skateboarding mne seznámil Tomáš Ebner, který mi představil videa Rodneyho Mullena ve starém Městě, tam jsem si vybral první skateboard v supermarketu. Jezdili jsme na betonovem hřišti s hruzostrasnym povrchem, učili se ollicka na patník.