Pohádka o slepičce a slepičce

Nemít je rád? Tak to opravdu nejde. Jedná se o zvířata. V mém případě jde hlavně o drůbež, které mám sice hodně, ale v těch různých hejnech se pokaždé najde nějaký výjimečný jedinec. Kachna Píďa je již léta díky svému chování právoplatný člen rodiny a má svá privilégia jako právo na zvýšený přísun žížal a jiných laskomin. Na oplátku se nechá pochovat a podrbat a vždy dává najevo, že mě ráda vidí a když si vysedí káčata, tak je z ní pyšná matka, která se potomstvem ráda pochlubí.

          Další, tentokrát slepičí člen rodiny je Fína, která se ráda v nestřeženém okamžiku projde i obývákem. Patří k plemeni hedvábniček, takže na hlavě má překrásnou beranici. Je to skvělá mTka, které je jedno na jakých vajíčkách sedí. Běžně vysedí káčata, ale už se jí povedlo vysedět i house. Momentálně sedí na kachních vajíčkách. Občas musí z hnízda slézt a jít se nakrmit a napít. Toho ale naposledy využila jiná slepička, které se zalíbilo cizí vyhřáté hnízdečko a rozhodla se pro anekci. Když jsem šel kolem, tak Fína nešťastně pobíhala okolo hnízda. Potom přišla velmi dojemná scéna. Jak mě Fína uviděla, rozeběhla se, skočila mi na ruku a začala se lísat a tulit. Potom seskočila a běžela směrem ke hnízdu a znovu běžela ke mně a opět vyskočila na ruku a znovu se lísala. Slovy by lépe nevyjádřila o co jí šlo. Jelikož měla pod sebou čtyři vajíčka, tak jsem holky spravedlivě podělil a jsou obě spokojeny.