Obchod s feťákem.

Kolega z práce, který začal sbírat angličáky mě navrhl, že jeho známí, má kámoše, kterému zemřel otec a on prodává jeho sbírku angličáků a že jich má kolem šedesáti.Kolega z práce je můj ročník šedesátdva a také toho v životě zažil dost.Byl zašitej na šest let za loupežné přepadení, také hustě fetoval, zkrátka byl to pěknej čípek:-).
Povídám Martine, ty angličáci se musí vidět a to co nejdřiv, no a tak jsem si dali sraz.Vzal jsem s sebou rovnou škváru, sedl do auta a s nadšením jsem vyrazil na schůzku.
Martin mě ještě před obchodním jednáním řekl, abych ty jeho angličáky nepřeplatil, že je to feťák, který potřebuje love na fet, a mohl by být tedy tak jeden i s krabičkou za dvě kila.Říkáš dvě kila?, no, já říkám tak kilčo, a šlápl jsem na plyn.
Přijeli jsme tedy před hospodu kde stálo tak deset bezďáků.
Márty říká, no to jsou ty bezďáci a tak půlka jich je feťáků.S feťákama jsem ještě neobchodoval, ale něco mi říkalo, že to bude dobrej biznis.
Pak jsme odešli k tomu prodávajícímu k němu domů.
Počkejte na chodbě, já je přinesu.Přinesl dvě plné krabice od bot.Na první pohled jsem věděl, že by to mohli být skvosty.Sedl jsem si na schody a začal jsem otevírat krabičky jednu po druhé.
Byly to tak zvané Matchbox Regulár, tedy ty nejstarší a nejvzácnější.Byly v perfektnim stavu a já věděl, že mu za ně musím nabídnout minimálně stopade za kus.Nechtěl jsem ho oškubat až na doraz, a i tak by to byl super kšeft.
Neptal jsem se ho co chce za kus a nabídl jsem mu rovnou, že mu dám za kus
stopáďo, a že je koupím všechny a to hned.Chvilku přemýšlel, a když jsem vytáhl chechtáky, tak souhlasil.
Obchod je zkrátka takový, chceš nechceš.Myslím, ale, že byl spokojený a já taky.A tak by to mělo být.