V chalupě

Ve staré chalupě v Pasekách nad Jizerou bydlel chudý mládenec, jenž žil sám velmi skromně. V malé světnici se vyjímala jedna postel,jedna skříň a velký dřevěný stůl.
Právě u tohoto stolu seděl chalupník nejčastěji, živil se totiž jako výrobce skleněných perlí a figurek,které pak prodával ve městě.
Moc toho ale nevydělal a z toho mála co dostal, měl akorát na pecen chleba nebo na drobné opravy kolem chalupy.

Jednoho sychravého večera ,kdy meluzína kvílela ve škvírách lomenice
zhasnul chalupník sklářský kahan a chystal se na kutě. Tu noc byl zrovna úplněk a stříbrné prsty měsíce otevíraly okna aby nakoukl dovnitř.
Tak se stalo,že jedna figurka během té noci ožila,byla to figurka dívčiny měla červené šatičky a lesklé oči
to chalupníka probudilo a sotva se jejich pohledy střetly ihned se do jejích skleněných očí zamiloval.

Od toho dne nedal na svou figurku,jež ale ožívala vždy jen s východem měsíce dopustit. Buď na něj hleděla při výrobě nebo jí brával s sebou do města.
věřil že mu přinese štěstí, zpočátku tomu tak skutečně bylo a chalupník nosil domů víc peněz.
To se ale v Pasekách brzy rozkřiklo a tak se stalo, že jedné noci se k mládencově chalupě přikradli zloději,opatrně vlezli pootevřeným oknem dovnitř a jali se vzít lup. Nepočítali ale s právě oživlou figurkou,která je přistihla při krádeži.
Skleněná figurka chtěla vzbudit chalupníka, ale jeden ze zlodějů jí chytl a vší silou s ní udeřil o zem až se roztříštila na milion sklěněných částečků to už chalupníka probudilo,jenže zloději už byli pryč i s penězi.
Když chalupník uviděl,že jsou peníze fuč a jeho nejmilejší figurka je nenávratně zničená odebral se v čirém zoufalství na půdu a tam se na provaze oběsil.