Část 2. Azab (Srpen)

2. Azab

Příběh, který by mohla vyprávět minimálně polovina žen na světě. Zamilovala jsem se do cizince. Někteří z vás si poklepou na čelo, jiní mě odsoudí hned na začátku, ale najdou si i tací, kteří si prošli stejným životním příběhem. Neberu to, jako "Jsi další, která naletěla", beru to jako etapu života, která mě posunula dál. Poznala jsem nový svět, nové lidi a ukázalo mi, co je a není důležité.


Srpen

Užívám si dovolenou s kamarádkou, ležím na lehátku v hotelovém komplexu u bazénu, netušíc, že ten snědý, vousatý chlap, který vypadá jako Jack Sparrow, akorát bez vlasů, mi změní život. Prozradím vám ještě větší kýč celého tohohle příběhu, ano, byl to animátor.

............................

To léto pro mě bylo dost náročné, nechtěla jsem o chlapech slyšet natož s nimi mluvit. Jakožto modrooká blondýnka to mám ale v arabských zemích dost těžké. Překvapil mě i zájem o mou maličkost některých hostů. To je prostě život, něco chcete, nedostanete to. A já opravdu chtěla dovolenou s kamarádkou bez přemýšlení, kluků a práce. Ještě nedávno bych se z takového zájmu radovala, však kdo není rád středem pozonosti, ale já byla opravdu otrávená a znechucená jejich neustálým zájmem. Jenže on každý den stál jen u svého dj pultu, bavil se s tím, koho znal nebo kdo za ním přišel. Jelikož jsem měla chlapů plné zuby, nevěnovala jsem tomu moc pozornosti. Do té doby, než mě ve večerních hodinách v hale hotelu, objal kolem pasu. Ne, nevrhal se na mě, poprosila jsem kamarádku o fotku s ním. Ale nikdy nezapomenu, jak pevně mě objal. Stiskl mi velmi silně bok, přitáhl si mě k sobě blíž a moje tělo se lehce zachvělo. Poslední měsíce jsem byla imunní vůči takovým dotekům, proto mě jeho pevný a přímý dotek nenechal chladnou.
Poděkovala jsem mu za fotku a odstoupila opodál. On nás však neopouštěl a dále si povídal. Vyptával se mě na různé věci. Nebyl vlezlý, byl milý a vtipný. V červené kostkované košili a černých džínech mu to velmi slušelo. Nejvíce mě uchvacovali drobné copánky spletené z vousů, které mu visely z brady. Neměl vypracované tělo, svalnaté ruce, avšak měl v sobě něco, co mě přitahovalo. Ten den opravdu dostal novou přezdívku, Jack Sparrow.
Tu noc jsem toho moc nenaspala. Dostal se mi do hlavy a já se tím nechala unášet. Pokaždé, když jsem zavřela oči, jsem viděla ty jeho, tmavě hnědé, přísahala bych, že v nich plál oheň. Oheň, u kterého jsem se chtěla ohřát. Na svém boku jsem stále cítila jeho pevnou dlaň, která mě k sobě tiskla blíž.

.......................

V den, kdy jsme se rozhodli jet do baru s některými hosty a animátory, se mi změnil život. Bar mě dost překvapil, všechno vypadalo nově, čistě a dost luxusně. Plno lidí, co se smějí, užívají si, tancují kdekoliv, kde je napadne.
Se svými blond vlasy a v růžových upnutých šatech, jsem mezi araby svítila, jak světluška. Byla jsem opravdu mile překvapena, obzvlášť, když nás přivedli k boxu, který byl rezervovaný jen pro náš hotel.

Pozděj jsem v davu lidí, ztratila svou kamarádku. Šla jsem do boxu za ostatními a snažila se ho vyhledat očima, aby mi pomohl najít mou kamarádku. Nikde jsem ho však nemohla najít a tak, byť nerada, jsem se zeptala jiného animátora. "Ihned se vrátí, jel odvést dvě holky zpět do hotelu", tak budu jen doufat, že se opravdu vrátí a že jedna z těch holek není moje kamarádka.
Když jsem ho viděla přicházet, bezmyšlenkovitě jsem se proti němu rozeběhla a skočila mu kolem krku. Byla jsem ráda, že se vrátil. Po celou dobu čekání, jsem musela stále dokola odmítat místního chlapce a už mi to bylo nepříjemné. Pověděla jsem mu, co se stalo, že nemohu najít svou kamarádku. V tu chvíli mě chytl za ruku, propletl prsty s mými a vedl mě mezi davem lidí.
Kamarádka se našla na parketu tancujíc s některými hotelovými známými. Zamávala jsem na ní a aniž bych si uvědomila, tancovala jsem s ním na parketě. Naše těla se dotýkali každým kouskem kůže, mezi námi by ani voda neprotekla. Tak moc jsme k sobě byli blízko. Cítila jsem jeho bušící srdce, dýchal do mých vlasů a ruce měl položené na mých zádech. Tancovali jsme do rytmu latinsko-amerických skladeb. Třel se mi o nohy svými a já cítila chvění v podbřišku. Po nějaké době jsem hudbu už nevnímala a jen se nechala unášet jeho pohyby. Hlavou mi ovšem blesklo, že se mě snaží dostat do postele, jako každý animátor či cizinec.
Mezi tolika snědými muži jsem se v krátkých šatech styděla. Šaty mě ovšem neposlouchaly a neustále mi lezly nahoru, každou chvíli jsem si je musela stahovat, aby mi nevylezl celý zadek. Zničehonic mi položil prsty na lem šatů. Lekla jsem se, co bude následovat. Chce mi zajet pod šaty, nebo je mi chce snad vytáhnout úplně nahoru?! Můžu vám říct, že srdce mi opravdu bušilo. Když v tom, mi šaty stáhl, co nejvíce dolů a ruce položil zpět na moje záda. Byla jsem v šoku, nechápavě jsem se na něj zadívala "You are gentleman", on se usmál "I am old school man". Další věc, která mě na něm překvapila.
Za celou noc se mě nepokoušel políbit, dráždil mě pouze jemnými polibky na krku, které mě nenechali chladnou a znovu ve mně probouzeli chtíč po mužském těle.
V romantických knížkách by večer skončil rozloučením a odchodem na hotel. V romantické knížce ale nejsme. Místo toho, aby jsme s hosty odjeli, odešli jsme s ním a jeho kamarádem do blízké kavárny. Egypt jsem navštívila po dlouhé době, bála jsem se tam a kolem nás byli jen místní, převážně samozřejmě muži. Nikdo na nás však nebyl zlí, hrubí nebo vlezlí.
Chvíli jsme poseděli a následně zavolal taxík. Předpokládali jsme, že nás odveze do hotelu, ovšem mýlili jsme se. Auto jelo dál a dál, mezi polorozpadlé domy, ale byly tu i nově postavené a obyvatelné. Před jedním auto zastavilo a my jsme vystoupili. Vůbec nás nenapadlo, kam nás odvezli. Nepředpokládala jsem v nejhorší, později mi došlo, že jsme u nich na bytě. Nebála jsem, že by nám mohli ublížit. Jen jsem nevěděla, co mám očekávat.

Asi po hodinovém chichotání a přemlouvání se, jsme s kamarádkou vylezly z koupelny, do které jsme se předtím zavřely. Rozhodl, že budu spát v ložnici s ním a kamarádka ve vedlější místnosti s tím druhým. Na jednu stranu jsem nechtěla, bude chtít po mně sex a já nic takového nechci. Na druhou stranu jsem s ním chtěla být sama. Velmi mě přitahoval.
Když jsme si lehli, tušila jsem, co bude následovat. Jenže teď vás asi zklamu, ale i k mému překvapení se sex nekonal. Byla jsem k němu otočená zády, on mě objal kolem pasu, hlavu si položil do mých vlasů a usnuli jsme.
Jelikož bylo 6 hodin ráno, z celé noci jsem byla překvapená, nevěděla jsem, co je doopravdy zač, a tak jsem usnout nemohla.. Podařilo se mi usnout až kolem osmé hodiny, bohužel hodinu na to, jsme museli vstávat. A v tom to přišlo, začal mě líbat na krku, tiskl mé boky k jeho a objímal mne. Velmi mě přitahoval, ale spát jsem s ním nechtěla, alespoň ne teď. Odmítala jsem ho s úsměvem stále dokola, po několika odmítnutí to vzdal a odešel do koupelny. Samozřejmě, naštvané mužské ego.

Nejdřív jsem nerozuměla, proč musíme jet s kamarádkou sami taxíkem do hotelu. Později mi bylo vysvětleno, že je to zakázané. Nejde ani tak o to, že se zaměstnanci nesmí stýkat s hotelovými hosty, ale také o to, že pokud nejste jeho žena, nesmíte být spolu viděni.
Celý den jsme prospali u bazénu, hlavou mi, ale stále dokola probíhala noc, jako celovečerní film. Nevěděla jsem, zda je na mě naštvaný, nechtěla jsem, aby byl. Zároveň, ale nechci být jedna z holek na jeho "seznamu".
Večer jsem se rozhodla jet sama do baru, kamarádka byla unavená. Nechtěla jsem ji nechávat samotnou, ale čím víc jsem se jí ptala, tím více mě posílala, abych odjela s nimi.
Tentokrát zvolili jiný bar, byl daleko menší, ale útulnější. Seznámila jsem se tam s dalšími lidmi z jiných hotelů a bavila se. Ale co on? Nevěděla jsem jestli k němu mohu jen tak jít, tancovat s ním, obejmout ho. Z téhle země je zezačátku člověk občas zmatený a nechápe jejich zákazy, co můžeš a co nesmíš.
Stál kousek od našeho stolu, přistoupila jsem k němu blíž, dívali jsme se stejným směrem na těla lidí, kteří se nechávají unášet hudbou, baví se a užívají si večer. Svojí ruku jsem nechala spuštěnou podél těla, těsně vedle té jeho. Ani jsme se nedotýkali a já cítila jiskření mezi námi. Musel to cítit i on, protože mě za ruku chytil a pevně ji stiskl. Velmi se mi ulevilo, ten pocit nevěděmosti, kdy nevíte, co se mu honí hlavou je silnější a vy vlastně nevíte, co můžete dělat.
Uběhlo sotva pár minut a my jsme znovu tančili na parketu, díval se mi celou dobu do očí. Vždycky se velmi stydím při očním kontaktu, ale s ním to bylo tak přirozené a tak lákávé, že jsem se nedokázala odtrhnout. Stále v nich plál oheň, oheň, který mě nenechával chladnou. Nevím kolik uběhlo minut nebo hodin, svět kolem nás neexistoval a já stále byla hluboko v jeho očí. Jeho ruce mě objímali, hladil mě po zádech. Objímala jsem ho kolem krku a usmívala se na něj. Neměla jsem tušení, co se mnou má v plánu, jen jsem si užívala tenhle okamžik.
Přijezd do hotelu se nekonal, naopak se opakovala včerejší noc. Vzal mě se svými přáteli do stejné kavárny, kde jsem opět svítila jak světluška. Ale nebála jsem. Po dnešním incidentu, kdy mě obtěžoval jeden z místních v baru, se mě zastal. Nerozuměla jsem tomu, co mu řekl, ale bylo to dost důrazné a jasné. Muž se na mě za ten večer už ani nepodíval a po chvíli jsem ho neviděla vůbec.

Přijíždíme do stejné ulice, ke stejnému domu. Ovšem v bytě už je sám, budeme tu sami. Nevyznala jsem se v tom, co chci. Chci s ním spát? Nechci s ním spát? Bojím se toho? Bojím se jeho? Rozhodl to za mě. V posteli mě začal líbat a já se nebránila. Nebudu vám popisovat intimní zážitky, ale takový sex jsem do této chvíle nezažila. Choval se ke mně hezky, ale také vášnivě. Měla jsem pocit, jako kdybych byla lízatko jeho oblíbené příchutě.
Ráno jsem se probudila celá rozlámaná, ale také uvolněná a s dobrým pocitem. Vzbudil se i on, ani jsem se nestačila na něj usmát a znovu mě začal líbat, objímat a následně milovat.
Do hotelu jsem jela opět sama taxíkem, kamarádka na mě čekala ve vestibulu hotelu. Při odchodu na pokoj jsem jí vše detailně vyprávěla. Převlékli jsme do plavek a vyrazili k bazénu, užívat si posledního slunečného dne.
Nejdřív jsem si neuvědomovala, že za pár hodin budu sedět v letadle zpět do Česka. V jednu neočekávající chvíli, kdy jsme si jen tak s kamarádkou povídali v bazénu, každá na svém lehátku, se mi spustili slzy. Uvědomila jsem si, že se ke mně nikdo takhle nechoval, nikdo se o mně nestaral, nikomu jsem nepřišla v jeho očích vyjímečná, tak jako jsem to viděla v jeho. Hlavní ale bylo, že vůbec nevím, co nastane. Musím odjet a nevím co bude dál.
Bezmoc mě provázela celý den, nedokázala jsem se z ničeho radovat. Do chvíle, kdy jsme večer seděli v lobby a on za námi přišel. Sedl si k nám a díval se na mě. Bylo na něm vidět, že neví, co má říct. Řekl mi jen, že se brzo uvidíme a že jsem kdykoliv vítána. Tohle přeci nemůže být loučení, nechtěla jsem odjet s tímhle pocitem. Rozhodli jsme se jet ještě na poslední discotéku do vedlejšího hotelu. Konala se venku u moře, všechno bylo osvícené a vypadalo to nádherně. Hudba hrála hlasitě a já si uvědomila, že odjet nechci. Chytl mě za ruku a vedl mě dál, chvíli jsme tancovali spolu, chvíli jsem tancovala s kamarádkou. Neustále jsem kontrolovala hodiny a odpočítávala minuty, kdy už budeme muset odjet. V jednu chvíli jsem požádala kamarádku, zda na mě může počkat a odešla jsem s ním na blízkou pláž k lehátku, kam světla nezasahovali a lidé se nezdržovali. Objala jsem ho a začala plakat. Tiskl mě k sobě ještě víc utěšujíc, že všechno dobře dopadne. Vzal si ode mě jeden z mých dvou totožných náramků. Pro někoho hloupá a zbytečná věc, pro mě důkaz toho, že chce mít na mě vzpomínku. Vzala jsem si i jeden z jeho mnoha náramků. Nedokážu slovy popsat, jak jsem se cítila. Bezmoc, smutek, radost, ale i štěstí.
Čas vypršel a my museli odjet zpět do hotelu. Jel s námi taxíkem, odvedl nás do hotelového vestibulu, kde jsme se ještě naposled objali jako dva staří známí.
Jen, co jsme se vrátili z kufry k recepci odevzdat klíč od pokoje, čekala na mě zpráva na mobilu, jak moc mu budu chybět. Musela jsem zadržovat slzy. Ukázala jsem zprávu kamarádce, která mě objala.

Při nástupu do letadla jsem vzpomínala na tři noci s ním. Přála jsem si pobyt prodloužit, být s ním delší dobu a poznat ho. Třeba by se mi nakonec líbit přestal a bylo by to snažší. Ovšem po třech úžasných nocích na něj nedokážu myslet jinak a unavená s těžkým pocitem na hrudi, usínám nad probouzející se Hurghadou při hlase kapitána letadla.


.................................................

Pokračování příště