Kurva jak.
Máme přeci tu svobodu.
Všichni.
I ti co si to nemyslí.
Mohou si myslet a proklamovat co chtějí co cítí.
Vlastně mohli.
V rámci zachování i jejich zdraví jim byla část práv uzmuta.
Někteří se bouří, ale většina jen tiše mlčí a přejímá proklamované názory údajných odborníků.
Ale kdo jsou ti odborníci?
Jsou to ti Šmuclerové, Pirkové, Pavkové, Klausové a nebo ti Flégrové, Prymulové?
Nikdo si není ničím jistý.
Ani jedna skupina z nich.
Pro každého z nich je to novum o kterém se možná učili, že může nastat.
Spojitostí všech těch vláken vědění, poznání, odhadů a prognóz je strašně moc.
Má vliv počasí, vlhkost, teplota?
Mají vliv krevní skupiny?
A co vliv věku pacienta.
Možná, že jistý vliv má i barva pleti.
Může hrát i proočkovanost, prodělané nemoci, zdravotní dispozice jedince.
A co když je to potravou či nadváhou?
Rozhodl jsem se věřit jedinému pro mne akceptovatelnému.
A tím je statistika.
Ne ta naše.
Či ta z Polska, Německa, Francie.
Ale ta celosvětová.
Zahrnující na 40 miliónů současných případů.
Ta má jistě přesnější vypovídající schopnost než její dílčí a velmi proměnlivé neznámé.
Nicméně má s největší pravděpodobností řadu přesných dat.
Dat z kterých lze vyčíst jaká je smrtnost, rychlost šíření, prognózy přežití.
A to je jedno z potřebných hledisek.
Jenomže pak nastává čas na rozkrytí problému ekonomiky, školství, psychiky, mezilidských vztahů.
Zdá se, že vše jde do prdele.
A ono to tam skutečně nejde, ono to tam přímo padá.
Mnoho lidí žije v bláhovém přesvědčení, že se vše vrátí do původního stavu ve velmi krátkém čase.
Je však nutné si uvědomit, že stát a lidé v něm žijí de facto tento celý rok na dluh.
Dluh, který je umocněn naší zlodějskou a parazitující politickou sebrankou neváhající využít ba spíš zneužít současnou situaci ke svému obohacení.
Všechny dluhy pak mají jednoho dne splatnost.
Sanace každé koruny je téměř úměrná devalvaci koruny.
Jisté je, že se to děje po celém světě.
Otázka je zda všude v takové míře.
Jenomže ekonomika Evropy je daná eurem, které nemáme.
Koruna má jistě pěkné mince i bankovky.
Jenomže její hodnota klesá jako tající sníh.
Rychle, opravdu rychle.
O dost rychleji než měny v Americe i Evropě.
Jistě je to spoustě lidí ukradené a vůbec je to nezajímá.
A přitom by je to zajímat mělo ze všeho po zdraví nejvíc.
Většina prodávaného zboží pochází ze zahraničí.
Naše země je pak většinou proexportní.
To znamená, že zhruba šedesát procent vyrobeného je exportováno.
Nebudu si hrát na mudrce.
Já totiž stejně nic nevím.
Já si to jen dávám dohromady.
Ty střípky nahodilostí.
Lidstvo dokáže létat do vesmíru.
Máme zařízení Tokamak.
Potopíme se do Mariánského příkopu a vylezeme na nejvyšší hory.
Rakety létají rychlostí 10 machů.
Letadlové lodě dokážou řadu let jezdit okolo světa bez doplnění paliva.
Žijeme v neuvěřitelném luxusu ve světě, kde většina lidí žije ve veliké chudobě.
A najednou šlůs.
Zaslouženě či nezaslouženě?
Co na tom záleží.
Koho to zajímá?!
Co si myslím.
No mně to zajímá hodně.
Nejspíš bude vše úplně jinak než si myslím.
V právo a spravedlnost jsem přestal věřit dávno.
Věřím přírodním zákonitostem a fyzikálním jevům.
Taky věřím v sílu vůle.
Je však mnoho věcí na které marně hledám odpověď, všude fakt...
Mám snad začít psát závěť a nebo dělat, že se nic neděje?
Nemám přijímat informace a zprávy z žádných zdrojů a žít ve vakuu?
Ale to přeci díky vší té technologii nás obklopující a protínající naše životy nejde.
Připadám si jako právě odvedený branec mířící do vřavy válečného pole v neznámé zemi.
Jistě i on má strach.
A bohužel oprávněný.
Mám jednu výhodu.
Již poněkolikáté jsem ve svém životě čelil myšlenkám na neodvratný konec a pomíjivost při boji s nemocí i nehodou.
Měl bych být tedy otupělý a lépe připravený.
Jenomže nejsem.
Obavy mám opět stejné.
Přeci není možné odcházet od rozdělané práce?!
A té mám před sebou doufám ještě spousty.
Howgh.
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk