Síla myšlení

Síla myšlení
Síla myšlenek, které jsou jako prvek, tedy látka složená ze stejného druhu neutrálních atomů, jenž mají shodné protonové číslo, avšak jejich nukleonová čísla mohou býti různá.
A nebo jako vize teleportace.
Víry.
Chutě žít.
Přemýšlet.
Tvořit.
Milovat.
Vlastnit.
Ovládat.
K čemu?
V době strachu, nevíry, zmatku i zmaru.
Bojím se vás, vy mé černé chmury.
Jste až příliš reálně mi vykresleny.
Pevné základy získáváte.
Kontury.
Tváře...
Snažím se vás zbavit.
Věděním i poznáváním.
Pochopením běhu života.
Té naší pikosekundy z pohledu dějin země, vesmíru.
Jak směšné se to naše snažení může stvořiteli zdát.
Vždyť stromy, tajga, les, moře, zvířata do sebe zapadají bez myšlení.
A člověk?
Je tomu opravdu tak, jak si myslí?
Na to je tu příliš krátce.
Na ničení toho zázraku života země a jejich obyvatel však už příliš dlouho.
Příroda se brání.
Spustila očistný proces, jako krvinky v těle virem zasažené.
Lidstvo se pro tuto chvíli ubrání.
Ne napořád.
Nikdo jiný z živočišné říše se nedokáže chovat v globálu tak sebedestruktivně jako lidé.
Cože my?!
Ekologický hospodařící!
S enviromentální politikou?
S plány na záchranu ledovců i kytovců?!
Lesů, vody, podnebí, žab, motýlů?
To má být výsměch?
Ne realita.
Tu však vidíme.
Chytám se myšlenky, že to až tak nevadí, když nad vodou ovádi nedovádí.
A lesy zabírají místo halám, solárním parkům.
A lány polí s chemií a bez života.
Alespoň je klid.
Neserou nás už moc ptáci.
Predátoři vystrileni byli.
Ropa, uhlí, stříbro, zlato, ruda, voda, vzácné kovy, drahokamy vytěženy byly.
Obracime pozornost tedy k vám, bratrům větru, dešti , slunci.
Beru si energii z tvých paprsků, sbírám sílu proudění, očekávám déšť.
A co na to ta silná počáteční myšlenka?
Zmutovala.
Změnila nukleonové číslo.
Naděje?
My snad jsme ji zemi daly?
Ne, vzaly.
To už víme.
Co ty víš?!
Tomáši!
Neblbni.
Hraj.
Jsi na řadě.
Já vím.
Jen si srovnám myšlenky.
Zda když nám bylo dáno, dáno nám bylo s rozumem.
Vidím fascinující obrázek lidského konání.
Krásu, ale i zmar.
V protikladu vedle sebe leží.
V Rusku před více jak padesáti lety vyrobyly sebezničující atomovou bombu car.
Američané, Číňani ani ostatní velmocí nezůstaly pozadu.
Lidé vlastní sílu, která dokáže jako vesmírný třesk, zničit vše živé.
Bum.
Bum, bum bum... Konec.
Začátek poznání konce.
Konce života z moci bláznů.
Lidí!
Představte si to.
V drápech lidoopa, žirafy.
Stromů, keře, skály...
Čas.
Tik tak.
Běží.

A světlo?
Světelná sekunda je jednotka délky. Je definována jako vzdálenost, kterou urazí světlo v absolutním vakuu za jednu sekundu. Světelná sekunda představuje 299 792 458 m. Tato hodnota je přesná, protože metr je definován pomocí rychlosti světla.
Chápete?
Za deset sekund, tři miliony kilometrů.
A vesmírný čas se měří v miliardách světelných let...