Renta
Renta
Anotace: Vybavují se mu příběhy lidí, jakým podobná výhra zničila život. Přestali pracovat, oddali se radovánkám, utrácení, alkoholu, nakonec snad i drogám. Náhlé zbohatnutí nedokázali rozumově zpracovat a chovali se jako malé děti.
Renta
Vytahujíc peněženku z kapsy, nahmatal, jak je z vnitřní strany opět mírně vlhká. Znechuceně ji odhazuje na stolek a jde se převléknout. Proč se s ní ještě tahá? Opravdu potřebuje mít v kapse tu tlustou, upocenou věc? Potřebuje si jí tam tulit ke stehnu? Jak často používá cokoliv jiného z peněženky, než platební kartu?
Hotovostí neplatil, ani nepamatuje. Těch pár dvoustovek tam má už asi půl roku. Co kdyby si několik potřebných kartiček přendal do co nejmenšího pouzdra a peněženku poslal na smetiště?
Ještě toho večera si objednal minimalistické pouzdro na karty a za pár dní si již do něj své kartičky s rozmyslem jednu po druhé zastrkává. Následně vyhazuje do pytle s odpadky změtici věrnostních karet, které nemají šanci si na sebe a svou obtížnost vydělat. Mezi odpadky letí také kondom s prošlou trvanlivostí a pokroucené vizitky. Ty se také poněkud přežily. I ty jeho. Hlavně, že mají na sobě QR kód.
Připadá si volnější, lepší, svobodnější. Je tak krásné zbavovat se věcí a zjednodušovat si život. Málem by zapomněl vyndat z peněženky i ty dvousetkoruny. Co s nimi? Strčí je na to samé místo, za kuchyňskou linkou, kde má už několik let padesát tisíc? To tam zase budou smrdět roky. Do kdy že jsou papírové peníze ještě vůbec platné? Aby to neprošvihl.
Anebo, mohl by oslavit tento svůj osobní pokrok a něco si koupit.
---
Složené bankovky zastrčené za zadní kryt mobilního telefonu se mu připomínají při každém úkonu s přístrojem, narušují pod jeho prsty tolik navyklý tvar. Upomínka funguje a on cestou domů odbočuje k trafice. Alespoň tam, kde trafika ještě před několika lety byla.
Stále tam je. A stále mají i losy. Vyměňuje všechny bankovky za několik papírků s veselejšími barvami. Stará trafikantka ve vínovém svetru mu přeje hodně štěstí.
Prochází skrze park, dávajíc si pozor, aby nikdo nepostřehl, jak klíčem stírá losy, aby je o pár metrů dál vyhodil do koše.
Taková byla jeho představa. Namísto toho teď sedí na lavičce a stále dokola otáčí a překontrolovává los. To opravdu vyhrál 100 tisíc měsíčně na deset let? Schovává losy do pouzdra.
---
Tolikrát se cestou domů ještě nikdy neotočil, jeho krk dostává rozcvičku. Vždyť si nese v kapse 12 milionů! Je to paradoxní. Celý život se dře, každou korunu si musí vydělat, a teď úplnou náhodou mu přistane tolik peněz za nic. Život je úchylný.
Zamyká za sebou. Vyndává z kapsy pouzdro na karty s lehounce vlhkou zadní stranou a vytahuje z něj los. Kam ho doma schová?
Je rozčílený. Hlavně teď nic neposrat. Nikomu nic neříkat. Nemusí spěchat. Naopak, musí si vše rozmyslet. Tímto se mu mění život. Není to sice 12 milionů na ruku, ale na oněch 10 let renty mu to život změní. Jenže, jak moc? Co vše si může dovolit?
Vybavují se mu příběhy lidí, jakým podobná výhra zničila život. Přestali pracovat, oddali se radovánkám, utrácení, alkoholu, nakonec snad i drogám. Náhlé zbohatnutí nedokázali rozumově zpracovat a chovali se jako malé děti. Pokazili si mezilidské vztahy a kariéru. Ztratili motivaci se o cokoliv snažit, vše utratili a stala se z nich troska.
Když osvěžený vychází ze sprchy, uvědomuje si mírné naštvání. Výhra mu kazí jeho plány. Nyní nedává smysl, aby pokračoval ve svém životě bez nějaké změny. Najednou může svůj život změnit skoro jakkoliv. Nedělá to z něj boháče, ale je to jasná výzva, aby změnil práci a své trávení času. Pustit se zase do podnikání, začít něco z toho, na co mu chyběly finance. Je to příležitost k osobnímu pokroku. Pokud s ní nenaloží rozumně, další taková už přijít nemusí. Přesněji, zcela jistě nepřijde. Má štěstí, že vůbec dostal příležitost jednu. Cítí tíhu zodpovědnosti. Je před ním rozhodnutí, jak bude trávit zbytek života.
Nejrozvážnější bude, když si všechny své nápady bude zapisovat, tak, jak mu přicházejí na mysl. A postupně, den za dnem, si bude vyjasňovat, jaké možnosti jsou nejlepší. Možná je dobře, že vyhrál měsíční rentu a ne rovnou celou částku. Tímto se mu život změní pozvolna a dlouhodobě, místo aby mohl všechny vyhrané peníze naráz vyházet.
I když na druhou stranu, takhle ani nebude moci naráz doplatit hypotéku. Bude rentiér, který přitom splácí hypotéku. Vrtí u té představy hlavou.
---
Vzal si v práci týden dovolené. Ať se může soustředit na sebe a své rozhodnutí. Nadřízený nemá radost, ale na tom už mu nemusí záležet. Stejně práci změní. Byl by idiot, kdyby to neudělal.
Během následujícího dne se seznam nápadů, co s nabytým bohatstvím, které však bude nabývat postupně, nezadržitelně rozrůstá. Od jeho dávných cestovatelských plánů, přes pořízení lepšího bydlení, až po odkoupení nějakého statku. Stále neklidný si večer již poněkolikáté vyhledává informaci, jak se přihlásit o výhru a jaké jsou její podmínky. Jak se dočítá, rozhodně nemusí spěchat, los bude platný ještě řadu měsíců. Tentokrát ale jeho oči při vyhledávání padnou na jiný odkaz.
Jakási společnost nabízí proplacení celé vyhrané renty naráz, strhnou si však z hodnoty 20 %. Dostal by celé peníze hned! Ztráta 20 % je na první pohled vysoká, ovšem když si uvědomí, že by jinak rentu dostával 10 let, tak při inflaci 2 % ročně by stejně postupně jeho renta klesala na hodnotě. O moc peněz ve výsledku nepřijde, možná to bude nastejno. A když peníze dostane rovnou všechny, bude jeho život jednodušší. Nemusí složitě plánovat, jak zacházet s měsíčním rozpočtem.
---
Předem upozornil zástupce společnosti, že los u sebe na schůzce nebude mít. Nepůjde nikam s 12 miliony v kapse. Los uschová ve svém bezpečně zaparkovaném autě.
V malé, moderní kanceláři mu zástupce předkládá doklad své totožnosti a pak s ním prochází podmínky navrhované smlouvy. Jak bude výhra převedena na společnost, jak on následně obdrží 80 % celé desetileté výhry a jak to bude zabezpečeno právní kanceláří. Rovnou odmítá jejich právníka a ještě cestou domů si na mobilu hledá vlastního. I kdyby ho to mělo stát sto tisíc, chce mít jistotu, že nebude okraden.
Podcenil to, bude ho to stát přes sto tisíc. Nikdo s tímto typem smlouvy nemá zkušenosti a je pro ně náročné se v problematice zorientovat. Nezbývá mu, než se s finanční ztrátou smířit.
Právní kanceláři trvá téměř měsíc smlouvu prostudovat, navrhnout úpravy a vyjednat je se společností. On sám se snaží mezitím nedat svému okolí najevo, co ho potkalo za štěstí. Plán, co s penězi, se mu jen pomalu vyjasňuje. Alespoň první krok má jasný. Především skončí se svou prací a vyrazí na dovolenou, aby si rozmyslel, co dál. Má několik odlišných možností a definitivní rozhodnutí chce udělat s jasnou hlavou, bez stresu, neovlivněn okolím. Musí vypadnout ze svého stereotypu.
---
I částka snížená o 20 % a o 200 tisíc za právníka je stále přes 9 milionů. Zklamání přichází ve chvíli, kdy je upozorněn na zdanění. Peníze vyplacené mu společností nebudou již loterijní výhra, ale zisk podléhající dani. Poprvé vážně zaváhá.
Musí obětovat i tyto peníze. Nechce 10 let dostávat kapesné, jehož hodnota bude rok od roku klesat, možná i o 4-5% ročně. Jde do toho. Chce svůj život změnit teď. Nemůže se dočkat, až z té práce vypadne. Už jim tam o svém záměru odejít taktně řekl.
---
Ze všech přítomných v zasedací místnosti je on jediný nervózní. Pro jeho právního zástupce, stejně jako jednatele společnosti, je to očividně běžný pracovní den. Však jim také nejde o miliony. On sám přitom cítí, jak mu po zádech tečou kapky potu.
Právní zástupce naposledy kontroluje tři přichystané kopie smlouvy. Muži jeden po druhém podepisují. Nastává chvíle, kdy musí odevzdat los. Vytahuje jej z pouzdra zavěšeného na krku. Zástupce společnosti si jej fotí a zapisuje sériové číslo do smlouvy. Znovu ho v rukou obrací.
„Dal jste mi ten správný los? Protože tento los není výherní,“ říká muž za brýlemi opatrně.
---
Neměl sílu se obhajovat. Nevěděl, co odpovídat. Zešílel? Alespoň oba muži s ním tak jednali. Vždyť to na tom losu jasně viděl! Celý ho tehdy setřel, bylo to tam! Měl snad nějaké zatmění mozku? To se mu přece nestává.
Nemohli mu ten los vyměnit? Ale vždyť ho měl celou dobu na očích. Kdy si ten los kontroloval naposledy? Možná omylem vyhodil ten výherní, a schoval si jiný?
To už nezjistí.
Právní kancelář mu dala 50 % slevu, i tak zaplatí 100 tisíc. Dovolili mu to rozložit na deset měsíčních splátek bez navýšení. To jsou zcela nejhůře utracené peníze v jeho životě! Největší újma je však duševní – nemá vysvětlení pro svůj omyl. Ještě, že o své domnělé výhře nikomu neřekl!
A co poví v práci? Oni už hledají náhradu. Dá se to ještě zachránit? A chce vůbec? Musel by poníženě prosit. A navždy by už byl za nerozhodného šaška. Ne. Možná zešílel, ale z téhle cesty neuhne.
---
Maže svůj seznam plánů a snů, co chtěl jako rentiér podniknout, a místo toho si otevírá tabulku s osobním rozpočtem. Jak dlouho zvládne splácet hypotéku, právníka a své náklady, aniž by měl příjem? Musí hledat práci hned teď? Takhle si to rentiérství nepředstavoval. Místo starostí s velkými penězi, má v rámci hodin starosti s dluhy. Kariéra nalomena, chuť k životu také.
Raději se jde podívat do skrýše v kuchyni, kde je rezervních padesát tisíc. Zdá se mu to, nebo s tou taškou někdo pohnul?
Vytahujíc peněženku z kapsy, nahmatal, jak je z vnitřní strany opět mírně vlhká. Znechuceně ji odhazuje na stolek a jde se převléknout. Proč se s ní ještě tahá? Opravdu potřebuje mít v kapse tu tlustou, upocenou věc? Potřebuje si jí tam tulit ke stehnu? Jak často používá cokoliv jiného z peněženky, než platební kartu?
Hotovostí neplatil, ani nepamatuje. Těch pár dvoustovek tam má už asi půl roku. Co kdyby si několik potřebných kartiček přendal do co nejmenšího pouzdra a peněženku poslal na smetiště?
Ještě toho večera si objednal minimalistické pouzdro na karty a za pár dní si již do něj své kartičky s rozmyslem jednu po druhé zastrkává. Následně vyhazuje do pytle s odpadky změtici věrnostních karet, které nemají šanci si na sebe a svou obtížnost vydělat. Mezi odpadky letí také kondom s prošlou trvanlivostí a pokroucené vizitky. Ty se také poněkud přežily. I ty jeho. Hlavně, že mají na sobě QR kód.
Připadá si volnější, lepší, svobodnější. Je tak krásné zbavovat se věcí a zjednodušovat si život. Málem by zapomněl vyndat z peněženky i ty dvousetkoruny. Co s nimi? Strčí je na to samé místo, za kuchyňskou linkou, kde má už několik let padesát tisíc? To tam zase budou smrdět roky. Do kdy že jsou papírové peníze ještě vůbec platné? Aby to neprošvihl.
Anebo, mohl by oslavit tento svůj osobní pokrok a něco si koupit.
---
Složené bankovky zastrčené za zadní kryt mobilního telefonu se mu připomínají při každém úkonu s přístrojem, narušují pod jeho prsty tolik navyklý tvar. Upomínka funguje a on cestou domů odbočuje k trafice. Alespoň tam, kde trafika ještě před několika lety byla.
Stále tam je. A stále mají i losy. Vyměňuje všechny bankovky za několik papírků s veselejšími barvami. Stará trafikantka ve vínovém svetru mu přeje hodně štěstí.
Prochází skrze park, dávajíc si pozor, aby nikdo nepostřehl, jak klíčem stírá losy, aby je o pár metrů dál vyhodil do koše.
Taková byla jeho představa. Namísto toho teď sedí na lavičce a stále dokola otáčí a překontrolovává los. To opravdu vyhrál 100 tisíc měsíčně na deset let? Schovává losy do pouzdra.
---
Tolikrát se cestou domů ještě nikdy neotočil, jeho krk dostává rozcvičku. Vždyť si nese v kapse 12 milionů! Je to paradoxní. Celý život se dře, každou korunu si musí vydělat, a teď úplnou náhodou mu přistane tolik peněz za nic. Život je úchylný.
Zamyká za sebou. Vyndává z kapsy pouzdro na karty s lehounce vlhkou zadní stranou a vytahuje z něj los. Kam ho doma schová?
Je rozčílený. Hlavně teď nic neposrat. Nikomu nic neříkat. Nemusí spěchat. Naopak, musí si vše rozmyslet. Tímto se mu mění život. Není to sice 12 milionů na ruku, ale na oněch 10 let renty mu to život změní. Jenže, jak moc? Co vše si může dovolit?
Vybavují se mu příběhy lidí, jakým podobná výhra zničila život. Přestali pracovat, oddali se radovánkám, utrácení, alkoholu, nakonec snad i drogám. Náhlé zbohatnutí nedokázali rozumově zpracovat a chovali se jako malé děti. Pokazili si mezilidské vztahy a kariéru. Ztratili motivaci se o cokoliv snažit, vše utratili a stala se z nich troska.
Když osvěžený vychází ze sprchy, uvědomuje si mírné naštvání. Výhra mu kazí jeho plány. Nyní nedává smysl, aby pokračoval ve svém životě bez nějaké změny. Najednou může svůj život změnit skoro jakkoliv. Nedělá to z něj boháče, ale je to jasná výzva, aby změnil práci a své trávení času. Pustit se zase do podnikání, začít něco z toho, na co mu chyběly finance. Je to příležitost k osobnímu pokroku. Pokud s ní nenaloží rozumně, další taková už přijít nemusí. Přesněji, zcela jistě nepřijde. Má štěstí, že vůbec dostal příležitost jednu. Cítí tíhu zodpovědnosti. Je před ním rozhodnutí, jak bude trávit zbytek života.
Nejrozvážnější bude, když si všechny své nápady bude zapisovat, tak, jak mu přicházejí na mysl. A postupně, den za dnem, si bude vyjasňovat, jaké možnosti jsou nejlepší. Možná je dobře, že vyhrál měsíční rentu a ne rovnou celou částku. Tímto se mu život změní pozvolna a dlouhodobě, místo aby mohl všechny vyhrané peníze naráz vyházet.
I když na druhou stranu, takhle ani nebude moci naráz doplatit hypotéku. Bude rentiér, který přitom splácí hypotéku. Vrtí u té představy hlavou.
---
Vzal si v práci týden dovolené. Ať se může soustředit na sebe a své rozhodnutí. Nadřízený nemá radost, ale na tom už mu nemusí záležet. Stejně práci změní. Byl by idiot, kdyby to neudělal.
Během následujícího dne se seznam nápadů, co s nabytým bohatstvím, které však bude nabývat postupně, nezadržitelně rozrůstá. Od jeho dávných cestovatelských plánů, přes pořízení lepšího bydlení, až po odkoupení nějakého statku. Stále neklidný si večer již poněkolikáté vyhledává informaci, jak se přihlásit o výhru a jaké jsou její podmínky. Jak se dočítá, rozhodně nemusí spěchat, los bude platný ještě řadu měsíců. Tentokrát ale jeho oči při vyhledávání padnou na jiný odkaz.
Jakási společnost nabízí proplacení celé vyhrané renty naráz, strhnou si však z hodnoty 20 %. Dostal by celé peníze hned! Ztráta 20 % je na první pohled vysoká, ovšem když si uvědomí, že by jinak rentu dostával 10 let, tak při inflaci 2 % ročně by stejně postupně jeho renta klesala na hodnotě. O moc peněz ve výsledku nepřijde, možná to bude nastejno. A když peníze dostane rovnou všechny, bude jeho život jednodušší. Nemusí složitě plánovat, jak zacházet s měsíčním rozpočtem.
---
Předem upozornil zástupce společnosti, že los u sebe na schůzce nebude mít. Nepůjde nikam s 12 miliony v kapse. Los uschová ve svém bezpečně zaparkovaném autě.
V malé, moderní kanceláři mu zástupce předkládá doklad své totožnosti a pak s ním prochází podmínky navrhované smlouvy. Jak bude výhra převedena na společnost, jak on následně obdrží 80 % celé desetileté výhry a jak to bude zabezpečeno právní kanceláří. Rovnou odmítá jejich právníka a ještě cestou domů si na mobilu hledá vlastního. I kdyby ho to mělo stát sto tisíc, chce mít jistotu, že nebude okraden.
Podcenil to, bude ho to stát přes sto tisíc. Nikdo s tímto typem smlouvy nemá zkušenosti a je pro ně náročné se v problematice zorientovat. Nezbývá mu, než se s finanční ztrátou smířit.
Právní kanceláři trvá téměř měsíc smlouvu prostudovat, navrhnout úpravy a vyjednat je se společností. On sám se snaží mezitím nedat svému okolí najevo, co ho potkalo za štěstí. Plán, co s penězi, se mu jen pomalu vyjasňuje. Alespoň první krok má jasný. Především skončí se svou prací a vyrazí na dovolenou, aby si rozmyslel, co dál. Má několik odlišných možností a definitivní rozhodnutí chce udělat s jasnou hlavou, bez stresu, neovlivněn okolím. Musí vypadnout ze svého stereotypu.
---
I částka snížená o 20 % a o 200 tisíc za právníka je stále přes 9 milionů. Zklamání přichází ve chvíli, kdy je upozorněn na zdanění. Peníze vyplacené mu společností nebudou již loterijní výhra, ale zisk podléhající dani. Poprvé vážně zaváhá.
Musí obětovat i tyto peníze. Nechce 10 let dostávat kapesné, jehož hodnota bude rok od roku klesat, možná i o 4-5% ročně. Jde do toho. Chce svůj život změnit teď. Nemůže se dočkat, až z té práce vypadne. Už jim tam o svém záměru odejít taktně řekl.
---
Ze všech přítomných v zasedací místnosti je on jediný nervózní. Pro jeho právního zástupce, stejně jako jednatele společnosti, je to očividně běžný pracovní den. Však jim také nejde o miliony. On sám přitom cítí, jak mu po zádech tečou kapky potu.
Právní zástupce naposledy kontroluje tři přichystané kopie smlouvy. Muži jeden po druhém podepisují. Nastává chvíle, kdy musí odevzdat los. Vytahuje jej z pouzdra zavěšeného na krku. Zástupce společnosti si jej fotí a zapisuje sériové číslo do smlouvy. Znovu ho v rukou obrací.
„Dal jste mi ten správný los? Protože tento los není výherní,“ říká muž za brýlemi opatrně.
---
Neměl sílu se obhajovat. Nevěděl, co odpovídat. Zešílel? Alespoň oba muži s ním tak jednali. Vždyť to na tom losu jasně viděl! Celý ho tehdy setřel, bylo to tam! Měl snad nějaké zatmění mozku? To se mu přece nestává.
Nemohli mu ten los vyměnit? Ale vždyť ho měl celou dobu na očích. Kdy si ten los kontroloval naposledy? Možná omylem vyhodil ten výherní, a schoval si jiný?
To už nezjistí.
Právní kancelář mu dala 50 % slevu, i tak zaplatí 100 tisíc. Dovolili mu to rozložit na deset měsíčních splátek bez navýšení. To jsou zcela nejhůře utracené peníze v jeho životě! Největší újma je však duševní – nemá vysvětlení pro svůj omyl. Ještě, že o své domnělé výhře nikomu neřekl!
A co poví v práci? Oni už hledají náhradu. Dá se to ještě zachránit? A chce vůbec? Musel by poníženě prosit. A navždy by už byl za nerozhodného šaška. Ne. Možná zešílel, ale z téhle cesty neuhne.
---
Maže svůj seznam plánů a snů, co chtěl jako rentiér podniknout, a místo toho si otevírá tabulku s osobním rozpočtem. Jak dlouho zvládne splácet hypotéku, právníka a své náklady, aniž by měl příjem? Musí hledat práci hned teď? Takhle si to rentiérství nepředstavoval. Místo starostí s velkými penězi, má v rámci hodin starosti s dluhy. Kariéra nalomena, chuť k životu také.
Raději se jde podívat do skrýše v kuchyni, kde je rezervních padesát tisíc. Zdá se mu to, nebo s tou taškou někdo pohnul?
Komentáře (0)
Doporučit
TiskKomentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.