Profesor kreslení

V malé venkovské škole,nedaleko Příchovic, učil zkušený profesor Hubert Sládeček. Měl aprobaci na přírodovědu a výtvarné umění. Žil spokojeně se svojí ženou Marií,ve skromném rodinném domku na kraji vesnice. Děti spolu žádné neměli,proto se jim občas zastesklo. Profesor Sládeček si vše vynahrazoval svojí prací učitele,ale jeho manželka pracovala v malém obchůdku na návsi a tak to nesla o něco hůř.
Jednou odpoledne přijela do Příchovic mladá a pohledná dívka Věra,jež studovala dějiny umění. Náhodou se totiž doslechla o učiteli Hubertovi a tak doufala,že jí něčemu přiučí,nebo dá dobrou radu. Poptala se proto místních,kde učitel bydlí a po chvíli hledání,skutečně našla dům rodiny Sládečkových.
Nesměle nejprve zaklepala a poté i dvakrát zazvonila. Otevřela jí profesorova žena, Věra proto řekla: ,,Dobrý den, jmenuju se Věra a přišla jsem za profesorem Sládečkem,abych se od něho naučila více o umění. '' Načež jí paní Sládečková ochotně pozvala dál a navedla dívku,do manželovy pracovny.
Za zdmi pracovny,poté vedli dlouhý dialog,Věrka byla zvídavé děvče. Profesor měl velikou radost a na vše jí odpovídal. Asi za hodinu se Věrka zvedla a chystala se k odchodu. ,,Počkejte doprovodím Vás.'' Nabídl jí profesor a šel s ní ke dveřím. Dívka se na učitele Sládeška usmála a odešla.
O týden později,Věra pozvala profesora na kávu a ten k překvapení své ženy svolil.
Opět si povídali o umění a historii,ale vzájemné sympatie pomalu narůstaly. Po několika dnech si oba uvědomili,že se do sebe zamilovali Profesor Sládeček se před ženou snažil,aby nic nepoznala a časté pobyty mimo domov odůvodňoval prací nebo vycházkami.
Jenže po pár měsících vše prasklo, to se ví,že na vesnici se nic utajit nedá.Ve chvíli,kdy se profesor Sládeček setkal s Věrou a vášnivě se políbili zahlédla je z okna rodinná známá, paní Křížová a hned si to namířila do obchůdku za Marií.Pověděla své známé,že viděla jejího muže s neznámou dívkou,jak se k sobě mají. Paní Sládečková se dovtípila,že půjde o manželovu studentku Věru.
Po příchodu domů na manžela uhodila a ten pochopil,že zapírat je marné. ,,Nemohu si pomoct. '' Pronesl suše ,,Něco k ní cítím. ''
Poté následoval křík,pláč a hněv paní Sládečkové,která se velice rozčílila na svého životního partnera.Po několikahodinovém výstupu,nakonec v afektu svého muže vyhodila z domu. Pan Sládeček byl zoufalý a nevěděl co si počne. Spojil se proto se studentkou Věrou a doufal,že ho vyslyší.
Věra nejenže profesora utišila,ale dokonce za ním přijela,ve vyjpůjčeném autě . Nabídla mu,že jej zaveze k ní do pronájmu. ,,Mám tady kousek pronajatý byt od tety .'' Špitla Věra klidně. Bohužel už nedojeli,auto dostalo na mokré vozovce smyk a otočilo se na střechu. Věra nebyla připoutaná a z vozu vypadla a po chvilce zemřela. Profesor byl následně sanitkou převezen do nejbližší nemocnice,kde se dozvěděl,co se jeho mladé studentce stalo, Měl sice pár zlomenin,podlitin a šrámů,ale smrt Věry ho zdrtila.
Do nemocnice za ním dorazila i jeho manželka,která se o tragédii dozvěděla v obchodě. Sice se na svého muže zlobila,ale když viděla v jakém je stavu,slitovala se nad ním a i s přihlédnutím na smrt jeho milenky, mu tuto avantýru opustila a když pustili pana profesora z nemocnice domů, vzala jej zpátky do jejich rodinného a klidného domu.