Noční povídky

Tichá noc
Ucho na polštáři vnímá tep.
Mrazivá noc s popraškem sněhu.
Vcházím do ní a pouštím proud, kterým vykresluji hambatý symbol.
Přikládám dřevo do kotle a
maluji v prachu celý úkon.
Spokojeně se vracím do ložnice.
Nad hlavou slyším šramocení spolunocležníků.
Mám tu kuny, potkany a nyní snad kočku.
Noc je tmavá, jako černá káva.
Mám hlad i žízeň.
U postele je však jen litrová poloprázdná Alpa.
Potřu si s ní nos, bolavé ramena i nohy a trošičku si cucnu pro osvěžení dechu.
Převracím se z jednoho boku na druhý.
Hledám pohodlnou polohu.
Nedaří se mi tuto nalézt.
Píšu tedy toto do displeje telefonu.
Ráno musím do Prahy.
Na odběry, k doktorům a očkování.
Rád bych zašel na oběd s přítelem v centru města na něco dobrého.
Nebude li mít čas, zajdu do Sapy k Vetnamcům, na jejich "štěkající či mňoukající" mňamky.
Stavím se i ve sběrných surovinách na lovu beze zbraní a třeba si nějakou i odvezu.
Potřebují koupit sportovní turistické boty a brýle.
Stávající již jeví značné známky opotřebení ostatně stejně jako já.
Čeho jsem si dříve nevážil, toho se mi nyní nedostává.
Mobilizuji mysl na to nemyslet.
Přemýšlím o tragikomedickém jmenování premiéra prezidentem ze skleníku.
Kdysi jsem četl knihu od tuším Mňačka "Jak chutná moc".
Nebyla moc úsměvná ani zábavná.
Možná proto, že popisovala tak věrně realitu.
Mnozí se nyní chlubí absencí vnímání politické reality.
Jiní věří volebním slibům bez ohledu na minulost.
Děsivost děje vykresluje zlodějská inflace.
Noc.
Tak na to nemysli!
Vzpomeň si na obrazce ve sněhu a kotelně.
To je přeci důležitější.
Jestli tam zůstanou nebo zapadají v prachu či novém sněhu.
Jdu se na to mrknout ještě jednou.
Dobrou noc.


Duše
Duše hluše uchází
Dám ji záplatu
Kouknu a nafouknu
Do vody ponořím
Bublinky
Nelepí
Lepidlo z Číny
Se nedivím
Mluvím s ní
Ona se mnou
Nechce se jí valit, kutálet
Chce ona s tou mou být
Říká i naříká
Rvu ji na ráfek
Šroubovákem prorážím
A zase ven
Ty svině spuchřelá
Už mně nebavíš
Šup s tebou do popelnice
A mně dochází, že duše odchází.
V zrcadle
Že je pravda
Říká se
Tomu já nevěřím
Na Petříně si to ověřím


Pramice
Pramice na vodu spuštěná, může být i puštěná.

To rozchodíš
Uvidím jak pochodíš
Když ti to nejde

Hodně
Hodně rychle
Psát
Minutu
To je tak akorát
Kolikrát
I to je někdy moc
Čtu-li titulky v novinách.