Rock a rok covid

Rock a rok Covid
Jeden přišel v padesátých letech dvacátého století a už tu zaplaťpánbůh zůstal.
Druhý dorazil z Číny o sedmdesát let později a rovněž by tu rád setrval.
Hudební žánr přinesl nový styl zábavy, hudby i oblékání.
Uvolnil mravy.
Druhému se podařil pravý opak.
Vzal nám zábavu, rodinu, kamarády, tváře, finance, bezpečí, práci, vize.
První z procesů byl živelný, přicházející s očekáváním i nadšením.
Druhý pak se strachem apokalypsy, smrti i zmaru.
Covid pokládám za zcela zrůdně a celosvětově zmanipulovaný prostředek k ovládání masy lidí.
Nezpochybňuji nemoc, její průběh, rizika s ní spojená.
Jen nevěřím vládám, informacím i dezinformacím.
Z celého řízeného současného stavu hodlá a jistě i profituje úzká skupina lidí.
Neznám jejich tváře ani jména.
Jen jsem si jistý, že jsou.
Nevím zda je toto vše příprava na válku.
Obchodní jistě.
Velmoce silně chrastí zbraněmi.
A to takovými, které dokáží vést autonomní válku i boj na zemi i ve vesmíru.
Bohatí mají obrovské prostředky potřebné ke splnění jakýchkoliv přání.
A je jistě, že nikdy nemají a nebudou mít dost.
Ta touha je totiž jejich motor.
Motor, který je pro lidstvo značně nebezpečný.
Průmyslová revoluce, parní, spalovací, vznětový motor nás postrčily o ohromný kus dopředu.
Digitalizace, počítače, internet vše zrychlil a zpřehledněl.
Devastace planety za posledních dvě stě let dosáhla gigantických rozměrů.
Lidská populace vzrostla z původních pár milionů na osm miliard.
Lidí toužících po klidu domova, autě, cestování, blahobytu.
Tuto masu však nejde již uspokojit.
Nejsou zdroje, podmínky ani chuť.
Devalvace měn a úspor je, zdá se, celosvětová.
Vlády lidem sebraly a berou jejich jistoty, tedy úspory.
Míra zdražování zcela evidentně souvisí s řízenou manipulací a ne absencí zdrojů jak je nám tvrzeno.
Je snad méně vody, dřeva, uhlí, uranu, ropy, obilí, křemíku, mědi, železa?
Nebo krávy mají méně mléka, masa?
Důvod ke zdražení se vždy najde a je to jak vidno absence i přebytek zdrojů i surovin.
Vlády sanují neperspektivní odvětví automobilového průmyslu, které přitom vykazující zisky podobné předkovidové době.
Zaměstnanci berou plat za nedělání.
Prostředky k pokrytí berou vlády z úspor lidí za pomoci devalvace měn.
A já bych rád poslouchal rock na živo a ne z YouTube.
Rád bych se svobodně rozhodl, zda a kde si zakouřím, s kým popiju, kde pobudu.
Taky bych přivítal nějakou jistotu, že nezhynu.
Sledováním politiky si drásám nervy.
Není komu a v co věřit.
Lži, proklamace, naučené fráze.
K tomu korupce, beztrestnost, špatné líné a pomalé soudy.
Jasné je, že moje pocity nikoho nezajímají.
Ale tímto popisem se lépe orientuji, jak mám postupovat, jak se chovat, co vnímat, čím řídit.
Jsem jeden z mraveniště, dělník, kterého nikdo nezná.
Jsem součástí funkčního celku.
Myslíš?
Ale tak to není.
A jak to tedy je?