Posel zpráv

Posel zpráv
Bohužel je zde televizní signál.
Dorazilo sem i internetové prokletí.
A s tím sem zavítal strach.
Rozšířila se tu nevraživost i nenávist.
Pandemie strachu nemá konce.
Novinářská elita nás zásobuje jako obyvatelé Prahy, čističku odpadních vod v Tróji.
Kdosi, kdesi krade za bílého dne naše úspory.
Ze dne na den tvrdí, že nebude uhlí, plyn, elektřina, benzín, nafta.
A odpovědní politici jezdí nasrat ty, co mají zdroje a kohouty.
A "správci lesů" tyto vyrabovali.
Ti co mají hájit naše zájmy v Bruselu, podepisují vražedné předpisy greendealu.
Nebudeme moci jezdit emisním vozidlem, topit v kotli.
Na jiné nám nezbude.
Svět ovládli šílenci bez kapky selského rozumu.
Začíná řízený chaos.
Stát vyplácí podpory krachujícím a přitom ziskovým odvětvím.
Televize točí plytké pořady, seriály a jejich zpravodajství je spíš souhrn všeho negativního co se dá sehnat.
Prý kvůli poptávce lidí.
Podivné pokroucení systému voleb umožnilo vládu menšinových stran a následné vyniknutí divných tváří.
Útvar pro pořádek ovládá čistič Don Pablo.
A učitel, starosta, poslanec, ministr a mistr s verbálním projevem znakové řeči přejímá otěže slepence pirátů a starostů a míří na vnitro.
A elektrotechnik s neznalostí počtu nul miliardy bude řídit státní rozpočet.
Prahu ovládnou opravdové krysy.
Ba ne, na ty platí deratizace.
Na tyhle neplatí nic.
Jak kdysi zpíval Pražský výběr: "jednimi dveřmi ho vykážou, už druhými se vrací"
A Venda, Jenda, Benda co "spáchal v lodi díru velkou" by dál rád dělal kapitána.
Hrozná doba nám přinesla divnou změnu.
Né, že by ti dřívější vládci byly lepší i když se to mnohdy může zdát.
A lidi se naloďují na Titanik s nadějí, že se jedná o Noemovu archu.
Jen těžko jsem si kdy uměl představit, že divadla nebudou hrát, v pivnici se nebude kouřit, ohňostroje nahradí videoprojekce, děti místo hraní a učení budou zírat do monitorů.
Přemýšlím i o výrocích myslivců o škodlivosti ohňostrojů a přitom vidím každý rok ověšené vleky myslivci střílejícími na vše živé.
Jsou jejich výstřely a hluk pro zvěř méně stresující?
A konec má být optimistický.
A i takové lidi tu máme.
Odpojili zdroj "zábavy" TV a internet selektují podle svých potřeb.
Závidím jim.
A přitom je to tak jednoduché.
Dívat se na hvězdy, déšť i sníh jak s oblohy padá.
Na trávu i mech.
Vidět zrcadlící hladinu řeky.
Stopy zvěře.
I ty své.
Musím začít u sebe.
Pro pořádek v duši, těle jak to má být.
Možná i snít.
Nezávidět a jít.
Možná je lepší nevědět.
Nevnímat.
Není to škoda?
Nevědět co zdraží, nebude, zanikne, zmizí.
Lepší je vidět zimu, jaro, léto i podzim.
Děti.
Ahoj.
Já zažil Katapult a jejich "až se bude psát rok 2006, až dálnicí zeměkouli opředem, pak budem pyšní na všechno co dovedem"
Jim se píseň povedla.
A nám snad ne?