Tonu ve stínu bezmoci

Smutná realita
Vzpomenu na slova mého kolegy, který mě často zrazoval od finančních půjček zaměstnancům, se slovy: "Nejvíc mu pomůžeš, když mu nepomůžeš".
Tak dotyčný dřív a zřetelně ví a cítí svoji realitu a musí se k této postavit čelem.
Tento příměr používám vědomě a záměrně k situaci na Ukrajině.
My přeci víme, že bez vojenské pomoci, nemá šanci.
A i přesto ti alibisticky budeme posílat materiální pomoc bez té vojenské.
Děláme to kvůli našemu svědomí a ze strachu o naše ohrožené bytí.
Jasné je, že tím Tvé utrpení z bojů války jen prodlužujeme.
A máme se na Tebe snad zcela vykašlat?
Říkám si smutně.
Nebo jít pomáhat se zbraní v ruce?
Sklopím zrak s vědomím reality.
Jak snadné je být poražen.
Jak těžké je být vítězem v předem prohraném boji.
Jistě vnímáme stav naší armády, da-li se ještě armádou nazvat.
Podíváme se do její historie.
Taky zklamání.
Snad jen zaniklá Lidová milice byla schopná nasazení a bojů ovšem s podmínkou teroru na vlastních lidech, nekomunisticky smýšlejících.
Takže taky nic a hanba.
Slepých výhrůžek se nebojí ani dítě.
Natož diktátor velmoci třímající v ruce naše životy.
Smutnou realitou je značná energetická závislost Evropy i Asie na ropě, plynu, uranu z Ruska.
Tím tento ovládá nás, spolu s nebývale vyzbrojenou a odhodlanou armádou.
Jaderný potenciál v rukách šílenců nedává pocit bezpečí.
Ale může tento vyvažovat.
Bezzubost reality v době gigantického pokroku, vědy, techniky ohrožující existenci lidstva.
Lety do vesmíru, satelity, družice v kosmu, klonování, tv v mobilu....
Oproti tomu neschopnost dohod, dialogu míru.
Chrastění zbraní, slov i zbabělosti.
Neplatné prognózy.
Matematika o mnoha neznámých co neplatí s výsledkem co je jasný.
Co je tohle za boj?
Ne nepodobný tomu s kůrovcem.
Vyhlazením smrkových lesů jsme se s ním dokázaly vypořádat.
Má být snad naše jednání s ním oním příkladem?
A co na to říká pan Covid Omicron?
Náhle opomíjený Flegr, Vojtěch, Prymula.
Bezvýznamný je i Babišův čapák.
V tomto sledu událostí.
Drastické záběry z války.
Reality.
Obyčejných lidí.
Proti kterým stojí nástroje v rukou mocných, v podobě vojáků - obyčejných lidí.
Nesoucí smrt a zkázu.
Nástroje za nic nemůžou.
Plní jen rozkazy.
Zbaveni odpovědnosti za své konání.
Jsem poučen, že mocní jsou nemocní.
Třímajíce moc, bojí se moc o její ztrátu.
A logiku v tom nehledejte.
Není, mohlo by se zdát.
Tonu ve stínu bezmoci.
Howgh.