Věřím Ti!

Neznám Tě dlouho - asi půl roku? - ale báječně si s Tebou rozumím. Čím to je? Su hrozně ráda, že jsem Tě poznala! Mockrát jsi mi pomohl z mých problémů, a že jich nemám málo! Nechápu, jak můžeš tak v klidu zvládat moje deprese, výlevy, provokování .. ;-) i když s tim poslednim se od sebe moc nelišíme =oD. Bez Tebe bych byla zase ta troska jako dřív. Bývali doby kdy jsem žila fakt jen ze dne na den a to šílenym stereotipem - prostě v mlze. Pak ses oběvil ty a jen jsi mi do očí vmetl, že se má žít přítomností a ne minulostí. A zrovna to jsem potřebovala. V mém okolí se nachází málo lidí co jsou přímí. Došlo mi, že máš pravdu - konečně jsem se začala odpoutávat od minulosti a začínám koukat dopředu. Naštěstí.

Víš, mám hrozně ráda neše debaty - ráda si poslechnu názor někoho jiného a když si vyměňuju názory s Tebou tak mám aspoň pocit, že o to téma máš stejnej zájem jako já. Nebo ty naše "polohádky" kdy obě strany obhajujou svojí pravdu. Člověk se zasměje a je mu fajn. Nedokážu si představit, že tě najednou ztratím - že by jsme už hodiny neprokecali na icq - že by jsme mezi sebou neměli žádné spojení. Poznala jsem v Tobě člověka, který má podobné zájmy - vezmi si třeba pyramidy, SI, tajné experimenty - toto mě zajímá, a Tebe taky, dokážeš mi říct "Jo, jašně - tak to jdi na tuhle a tuhle stránku a tam je o tom něco zajímavého"

Jsi člověk, na kterýho když si vzpomenu tak se pousměju. Jsi člověk, kterému věřím. Opravdu hodně Ti důvěřuji. Jsi pro mne momentálně zářivá hvězda na temné obloze.

Mám Tě ráda Mladej, jsi úžasnej kámoš do pohody aj nepohody.

Díky za všechno bráško