Jako fakt..

Vždycky jsem si myslela, že budu sama. Bez přítele, bez dětí.. ne že bych partnera a děti nechtěla, jen jsem si žádného správného muže neuměla najít..
Když se nějaký genetický materiál našel, tak nebyl moc vhodný adept na přítele, natož na otce mých dětí.. ????
Uvedu dva zásadní příklady chlapů, které jsem si vybrala... Já si je vybrala jako budoucí partnery, oni si mě vybrali pouze jako matraci????..
První případ, byla moje první láska, zamilovala jsem se do něj až po uši.. ale je pravda, že jsem si to asi taky i sama hned na začátku posrala.. ???? no kdo ví...
Byla jsem blbá 19tka, ne moc hezká, ale celkem zábavná.. ???? takže by se dalo říct, že v kolektivu vcelku oblíbená.. a právě díky tomu jsem poznala HO..
Moje sestra už nějakou dobu žila se svým přítelem a pozvala mě k nim do vesnice na šípkový turnaj.. proč nejít, že když jsem její kamarády a přítele už znala z dřívějška,že. ???? Turnaj se trochu změnil na alkoholový dýchánek, pro mě s dlouhodobými následky v oblasti lásky ????. Večer probíhal vcelku normálně, popíjelo se, povídala jsem si chvíli s tím, pak zase s oným. Po čase a pár panácích jsem čím dál víc kontaktu měla hlavně s jedním chlapcem. Budeme mu říkat pan B. Byl milý, přítulný, trošku rýpavý, ale zábavný. Prostě jsme si rozuměli.
Slovo dalo slovo a šli jsme k němu domů (nemám tušení, kdy jsme odešli a jak jsme odešli). Tam jsme se celkem rychle vyslékli, líbali se, hladili atd.. bylo to vzrušující.. Pane bože, tak mě to k němu přitahovalo, ale když mělo dojít k tomu zásadnímu, tak jsem couvla... Asi jsem si uvědomila, že bych byla jenom jednorázovka, možná jsem jen nebyla připravená, nevím.. naštěstí mě nevyhodil.. ???? Nakonec jsme usnuli.
Ráno, jsem se probrala s morální kocovinou v cizím pokoji s klukem, kterého jsem sotva znala. Byla jsem úplně v pr****. Posbírala jsem si svoje věci, důstojnost a zmizela jsem. Když jsem odcházela, tak jsem zjistila, že hned ve vedlejším pokoji spí jeho mamka ????. A při obouvání u dveří, mě jeho otec praštil dveřmi do hlavy. ???? V ten moment jsem se chtěla propadnout až do horoucích pekel.. Přiznám se, po tom šoku jsem šla pěšky domů (cca 15 kilometrů). Byla jsem z toho totálně v háji. Když jsem došla domů, čekala jsem, že se ozve, napíše, zavolá... Uběhl týden, měsíc.. A nic... Čekala jsem skoro rok.. potkávali jsme se na různých akcích, u ségry doma, chodil pomáhat mému tátovi, ale pořádně jsme spolu nemluvili. já jsem byla moc ustrašená si s ním na rovinu promluvit a on se mnou asi ani mluvit nechtěl.. Až jsem se časem dozvěděla, že o mě vůbec neměl zájem, jen jsem byla snadná možnost sexu.. no bolelo to.. ne, že ne. Z tohohle milostného šoku jsem se dostávala přes rok..
A pak se v mém životě objevil omyl číslo