Společenstvo neřádů

Společenstvo
Aby věci dlouhodobě fungovaly vyžadují řád.
A vzhledem k tomu, že společenství lidí není zrovna ideálem pro funkčnost vybral jsem si včely.
Jedná se o blanokřídlý hmyz.
Hmyz, který je podle nálezů v jantaru, více jak 100 milionů let na zemi.
A to je už nějaká doba.
Doba která vypovídá o schopnosti přizpůsobit se vnějším vlivům, změnám klimatu i působení lidí.
Lidé se naučili využívat jejich schopnosti oplilování, snůšky medu, stavby pláství.
Zásoby medu jim berou pro svoji potřebu a tento "úbytek"nahrazují cukerným roztokem.
Včely se mezi sebou různě kříží, pro maximální výtěžnost a léčí proti parazitům a nemocem antibiotiky.
Bez veškeré této péče se dokázaly po milióny let obejít.
Tam kde působí člověk je vše jinak.
Živočišné druhy i celé skupiny rostlin a půdy mizí.
Hmyz je tráven spolu s plevelem herbicidy.
Zemědělci působí extenzivně a monokulturně.
Schopnost uživení zvěře mizí a tato vymírá.
Vzniká společenstvo lesních hospodářů, kteří znají "kvóty" na druhy a počty vhodné zvěře.
Přírodu berou jako továrnu na dřevo.
Vliv jejich správy vnímá snad každý v lese.
O funkčnosti jsou přesvědčeni asi jen členové tohoto fanatického sdružení.
A tak se vrátím ke královně co klade plody trubců nejdéle se líhnoucích, dělnic, průzkumnic, neoplodněných plůdků.
Každý v této společnosti plní svoji úlohu pro její funkčnost.
Průzkumnice hledá zdroje a svým tancem vábí k následování.
Trubci oplodňují královnu a záhy hynou.
Naše vedení, tedy senátoři, poslanci a politici jsou řízení pocitem vlastní vyjimečnosti a k lidskému společenství se chovají zcela přezíravě.
Berou si zcela bezostyšně ze společných zdrojů více než jim přísluší i potřebují.
Tímto hubí vlastní řád.
Toto chování je zcela nelogické a v přírodě nezvyklé.
Jenomže člověk se všem poučkám vymyká.
Chce víc půdy, přírodních zdrojů, nerostných surovin.
O toto vede války a vymýšlí atomové bomby jako antibiotika na léčbu včelího moru.
Je zcela zřejmé, že člověk nežije v souladu s přírodním zájmen planety země a jako poškozující element musí být vyhuben.
I když je si toho vědom, všemožně se tomu brání.
Má výhodu inteligence.
Kdyby tato nebyla,vše by žilo a fungovalo po další miliony let.
Jenže člověk je nejspíš omyl evoluce.
A politici jsou jen jejím zrychleným produktem.
Lidi jsou prostě takoví.
My v jantaru uchováni nejspíš nebudem.
Ale ještě je čas těžit, loupit a krást.
Dotknout se hvězd.
Dostat žihadlo.
Naděje?
Že prý umirá poslední.
A jak věc vyhodnotí umělá inteligence?
Pragmaticky.
Jak jinak.