Tragikomická cesta manželstvím.

Tento měsíc tomu bude přesně 7 let kdy jsem řekl pod rozkvetlým stromem jedné ženě mé osudné ano .... to vše po necelém ročním vztahu nicméně s již pětiměsíčním závazkem v podobě naší nenarozené dcery. Toto manželství se úspěšně chýlí ke svému zániku .... na jehož konci je jedna docela hezká chalupa.....chceteli rodinný dům, dvě nádherné skvělé deti, tři ojetá auta v osobním vlastnictví a jeden starý pes, který se stal mým nejlepším přítelem. Necítím lítost ani vztek .. radost ani smutek .... prostě to tak je a já citím, že to tak asi být má .... i když bych lhal, že pokud bych měl štastné manželství a nešel svojí spřízněnou duši byl bych jeden z nejšťastnějších lidí na světě ... v tom vidím opravdu životní úspěch.
Nicméně začnu od začátku .... měl jsem v psaní cirka sedmiletou pauzu ... tak omluvte mé slovní obraty :-) a hlavně pravopisné chyby.
Pokud by jste přečetly mé mé předchozí povídky ....poznali by jste mě asi trochu víc, ale jsem to já tak osm devět let starší a některé věci už dnes cítím jinak, ale to je asi přirozené.
Nu tedy po mé dlouholeté éře pracovníka korporátní firmy ... mladého moderního metrosexuála, žijícího ve svém bytečku 1 + kk ... jsem měl v kapse odstupné cirka 9 platů a cítil jsem, že je trochu potřeba zčeřit vody a zažít i nějaké to dobrodrůžo ... to mi mohlo být asi tak 32 .. 33 let .... a jelikož jsem od dvaceti jenom chodil do práce a splácel 100% hypotéku na můj byteček v jednom pěkném velkoměstě .... moc se mi k píchačkám zpátky nechtělo. Během tří let jsem pracoval jako dělník dřevostaveb .... instrukor lyžování ... a pár měsíců dokonce jako úředník .... toto období rovněž provázelo několik nezávazných vztahů (se ženami :-) ) a několika evidecemi na úřadu práce ... což bylo pro moji matku asi to nehorší co mohlo být .... jelikož ona je tvrdým zastáncem koloritu práce.
Po tomto bujarém období, kdy jsem přechodně bydlel i v jiných městech, se konal můj výtězoslavný návrat do mého 1 + kk ... kde jsem shodil svoji krosnu se špinavým prádlem, nahodil pojistky ..... sedl si na gauč a přemýšlel co dál se životem. Po čtrnácti dnech od návratu .... jsem zjistil, že většina mých kámošů má čerstvě děti nebo vážný vztah a můj staromládenecký styl života s tím jejich už nešel moc dohromady. Neměl jsem stálou práci ... peníze mi pomalu docházeli a já se tak trochu začal nudit. Koncem května 2015 jsem v nějaké záležitosti musel navštívit městský úřad a ten den ovlivnil zbytek mého života až dodnes.
Zelené světlo podatelny s nápisem vstupte se rosvítilo a já jsem ji spatřil .... stvoření tak nádherné, že čas přestal běžet a já se ocitl v nějakém magickém časoprostoru a jenom jsem sledoval sám sebe .... jak mě hypnotizuji její modré velké oči - mrkajíc na mě dlkouhými umělými řasami. Za přepažkou sedělo stvoření připomínající pornoherečku s vyzáží pretty woman s líbezným úsměvem české popelky .... to vše zabaleno do jakéhosi ezoterického magického obalu dívky na koštěti .... prostě dokonolá. Jeslti jste někdo slyšel o lásce na první pohled já jí zažil a hned dvakrát ..... no možná i víckrát :-) ale v tenhle okamžik byly vysláni na zpečetění mého osudu asi všichni andělé s šípem amorovým protože ten nahoře už chtěl mít ode mě asi pokoj. A taky to tak dopadlo .... po vyřízení mé záležitosti ... jejíž průběh jsem absolutně nevnímal ... jsem si v hlavě opakoval jediné ... seber odvahu a pozvi tu holku na rande ..... cítil jsem jak prudce mi byje srdce ... můj jazyk vážil v tu chvíli asi tunu .... ruce se mi třásly a já to vyslovil ... šla by jste na kafe ... těch několik sekund do odpovědi bylo jako věčnost ... - někdy můžem - usmála se napsala mi své číslo.
A už se to vezlo ...první schuzka druhá schuzka ..... první sex druhý sex a jenom sex ....vino ....sex ....vino sex ..sex..sex ... první hádka .... první sex na usmířenou .... sex vino sex...vino hádka hádka ...sex sex sex. Bylo to jako kdybych v květnu roku 2015 nasedl na horskou dráhu s o dvanáct let mladší holkou a od tý doby jenom šoustal chlastal šoustal chlastal a mezi tím vším se nám narodili dvě děti ...třikrát byly u moře ...měli svatbu jako z románu a po čtyřech letech týhle horský jízdy ...kdy zákonitě vášně opadly .... jsem si začal uvědomovat, že jsem vlastně táta a koho jsem si to vlastně vzal ..kde jsem se to vlastně ocitl.... ale popořadě.
Po 14 dnech známosti sem měl tu mladou uřednici ve svým moderním bytečku s jejíma kuframa ... jejím psem, pěti králíkama a dvěma potkanama ...... někde mezi řádky se mi zapoměla zmínit, že je milovnicí a ochránkyní zvířat, zarytá vegetariánka a osoba žíjící ze slunečních paprsků, která preferuje chuzi bos a nakupuje zásadně výrobky Bio ... a já trošku tušil, že majitel vozidla ve kterém příjela .. mi předává hořící štafetu a škodolibě se při tom usmívá .....
........ale co já byl zamilovaný ona zamilovaná = vše tak jak má být. V té době jsem si připadal jako když mám křídla ... spousta sexu spoustu pití spoustu výletů ale i hádek výlevů .. no prostě taková malá itálie .... bylo to vášnivý ...... bylo to takový jaký to bylo...... a asi by to bývalo brzo skončilo, kdyby jednoho letního večera přede mě tahle malá čarodějka nepoložila onen lakmusový papírek s dvěma červenýma čárkama ... no a já jsem byl samozřejmě štastný .......ihned druhý den jsem si vygooglil několi psychologických debat o tom, jak se protiklady přitahují a, že je to v pořádku ... to je příroda ... avšak řada odborníků rovněž poukazovala na skutečnost, že ono soužítí mezí ezoterickou vílou, co má ráda rychlá auta, umělé řasy ... ale zároveň preferuje vše přírodní a sportovně založeným klidným blbcem, který 12 let hnil v korporátu nebude úplně jednoduhá disciplína. Láska má však slepé oči ....... a věřte mi je to tak.
Uplynulo pět měsíců -- během kterých jsem poznal celou rodinu malé čarodějky ... následovala žádost o ruku v doprovodu několika láhví slivovic ... opětování oné žádosti, kdy budoucí tchán vypadal opravdu velice štastně, že se jeho dcerka vdá .... a i zbytek rodiny si jaksi oddychl. Od této chvíle bylo vše v režiii onoho něžného svtvoření, které jsem si bral .... a to opravdu všechno ... i ten nejmenší detail svatby .... já jsem pouze přišel, řekl své ano a tím spečetil svůj osud .... a po tom obrovském mejdanu, kterým byla naše svatba .... začla krutá realita ... Já měl být otec .... živitel rodiny ... pravda měl jsem svůj byt a neměl jsem práci a tak chtě nechtě jsem opět byl nucen vzít práci v korporátu.
Nakonec to nebylo vůbec špatný ... měl sem novou motivaci v podobě blížící se rodiny ....docela se mi dařilo a zdálo se, že vše je na dobré cestě.
Návštěvy do rodiny mé tehdy už ženy, byly stále intenzivnější a mě se docela líbili ... pivo teklo proudem panák střídal panák .....grilování střídá grilování.... a já si připadal jako někde v ráji kde mě všichni vítají s otevřenou náručí ... když ptáčka lapají ....... Zanedlouho přišel návrh, že bychom se mohli přistěhovat do okolí manželčiny rodiny a mě ta myšlenka nebyla vůbec proti srsti ..... cítil jsem se v jejich blízkosti dobře a tak jsem souhlasil.
Podařilo se nám velice výhodně pronajmou dům v rodném městě mé ženy a já si připadal jako v ráji ... byly jsme opravdu hezký pár a jak už jsem psal ... mejdanová jízda pokračovala v plném proudu. Oslava za oslavou .. návštěva za návštěvou a v práci se mi taky dařilo ... dokonce jsem mohl pracovat na home office z domu 4 dny v týdnu .... prostě ráj. Jenom jsem trochu začínal tušit, že alkohol pro mě začíná být jakési afrodiziakum, které svým falešným závojem halí tvrdou realitu, kterou jsem asi nechtěl vidět. Byl jsem jako japonský pilot kamikaze, který ví, že de na smrt a tak si před letem šlehne trochu kokainu, aby ta poslední cesta mezi oblaky byla bez jeho vědomí ... jenom tělo, které je před nárázem ještě schopno korigovat svoje pohyby. Za několik měsíců se nám narodila naše prvorozená dcera ... a samozřejmě následovali bujaré oslavy do bezvědomí a to především v rámci rodiny mé ... ženy .... Nicméně každý kdo se ocitne v takovémto prostředí dejme tomu pijáků a sám se stane jedním z nich ... si musí uvědomit, že ho nikdo nenutí pít a to konečné rozhodnutí je pouze na každém z nás ........ i když z vlasntí zkušeností dnes vím, že v takovémto prostředí se bez sklenky v ruce funguje velice špatně asi jako nekuřákovi, který chodí na kouřovou pauzu.
Začal jsem pomalu citit , že jsem v jakési pasti .... ženu jsem stále velice miloval, ale cítil jsem, že v této velké rodině vládnou ženy .... ne nějak drasticky .... nýbrž velice šikovně a nenápadně ... , ženy v podobě mé tchýně její matky ... sestry... matky a sestry mého tchána.... moc dobře věděli, že muži se kterými žijí jsou vlastně akloholici a já jsem je pozvolna začal následovat. Do hospody se nechodilo a pití probíhalo především doma, a to velice řízenou až nenásilnou formou pod zástěrkou častých oslav rodinných setkání či návštěv .... muži byly pod permanentním dozorem. Přesně se vědělo kdy končí v práci .. kdy mají být doma ... případně kam jdou nebo kde jsou po práci .... což mi zpočátku až tak nevadilo .... protože jsem byl v přítomnosti mé ženy velice rád. Tímto způsobem, života jsem žil zhruba 3 a půl roku .... má žena byla šťastná, jelikož její povaha je velice společenská a sklenka dobrého vína ji také nebyla cizí .... avsak po narození našeho druhorozeného syna u mě přišel jakýsi zlom .... začal jsem cítit jako by má mysl nebyla přítomna mým dětěm a já přicházel o prožitek těch nejkrásnějších okamžiků s nimi .... jejich dětství a věděl jsem, že musím něco změnit ..... nebyla to otázka pouze alkoholu, ale cítil jsem, že se celkové potřebuji vymanit ze silného vlivu rodiny mé ženy ... se kterým jsem se jaksi přestal stotožňovat .... s tím jak jsem pomalu omezoval alkohol ... se mi začalo opět vyjasňovat myšlení a cítil jsem, že chci aby mé děti žili a vyrůstali jinak ... především svobodně a to včetně mé ženy a mě.
Prodal jsem svůj malý byt který jsem po svatbě asi dva roky pronajímal ... cítíl jsem, že je ta pravá chvíle vytvořit domov, který by byl opravu náš a z nás i třebaže, by se jednalo o starý dům, který bychom si přetvořili podle svého .... bylo by to prostě naše místo pod sluncem kde bychom si mohli dělat cokoli by nás napadlo. Víte moji rodiče sé také rozvedly ... bylo mi tehdy asi dvacetjedna a bráchovi sedmnáct ..... po rozvodu si každy šel svou cestou a dům ve kterém jsme vyrůstali se prodal ... ze dne na den jsem já a můj brácha neměl žádný domov kam bychom se mohli vždycky vrátit, když by bylo nejhůř .... naše máma si za svojí část peněz z prodeje našeho domu - koupila malý starý dům, který si opravila a byl opravdu jen pro ni ... samozřejmě nás měla pořád ráda ... ale cítil jsem jako by matka vlčice nechala svá vlčata někde v lese a doufala, že přežijí s uplatněním všeho co je naučila. Náš táta se chvilku potácel po ubytovnách a pak si v Praze pronajmul nebytový prostr kde žil .... říkal jsem tomu nora .... byl to suteréní byt s okny do chodníku ... bylo to jakési prapodivné doupě kde se mihly podivné existence ... bezdomovci prostitutky hazardní hráči...... prostě lidi, který všechno ztratili a lepili se na mýho tátu a nakonec ho potopili taky ... uvědomil jsem si, že ti dva se vlastně doplňovali a drželi se navzájem nad vodou .... sice se pořád hádali, ale měli se rádi. Bohužel asi každý z nich byl tak velká odlišná individualita, že jejich harmonické soužití nebylo asi nikdy možné.
Ale zpátky k mému příběhu ... po prodeji mého bytu se zanedlouho objevil k prodeji starý dům s úžasnou zahradou a pěkném místě ... cítil jsem, že je to ono ... nebyl zde ani záchod s koupelnou ..... ale já v tom domě viděl místo pro naši rodinu. Věděl jsem, že pokud bych rekonstrukci domu, řešil prostřednictvím firem a řemeslníků ... do domu bychom se přestěhovali až za několik let ... jelikož ceny prací byly již v té době pro mou osobu astronomické a tak jsem se rozhodl, že se do toho pustím sám ... ačkoliv jsem s těmito pracemi měl velice malé zkušenosti.
Dům jsme koupili relativně dobře a zbylo i dost peněz na rekonstrukci toho nejnutnějšího s tím, že stále zbyla dostatečná finanční rezerva na to věnovat se alespoň pár měsíců pouze opravě našeho starého domečku, aniž bych nějak ohrozil moji rodinu po finanční stránce.... Odešel jsem z korporátní firmy ve které jsem pracoval a dal tak definitivní sbohem práci, která mě již nenaplňovala a směle jsem se poustil do oprav našeho domu. Začátky pro mě byly velice těžké, jelikož jak již jsem psal, mé zkušenosti byly prachmizerné .... avšak za pomoci mého táty a hlavně dědy mé ženy .... jsem se časem do všeho časem dostal a během jednoho roku byl dům připraven pro naše nastěhování ... nebyl to žádný velký luxus, ale pro zamilovaný pár se smyslem pro dobrodružství a trochu romantiky, žádný problém. Ještě před naším přesunem do našeho domečku, jsem rovněž sehnal i zajímavou práci jako provozáře v azylovém domě a citil jsem se opravdu šťastný ... krásné místo k žití, práce která mi dávala smysl a hlavně moje žena s dětmi, které jsem nadevše miloval. ... V té době jsem se snažil opravdu šetřit spíše na sobě samém, aby má žena a děti nijak nepocitíli změnu co se týče určitého komfortu ... chceteli životní úrovně. Chodil jsem ve vyspravovaných džínech .. na noze jsem měl staré obnošené boty a jezdil ve dvacet let starém autě, které se furt sralo .... ale víte co ... byla to jedna s nejkrásněnších etap mého žitota. To samé, ale zřejmě neprožívala má žena, která si zvykla na život v původně pronajatém domě, který byl o dost modernější, pohodlnější a reprezentativnější nežli náš starý domeček a rovněž mé postavení pracovníka azylového domu už dávno nekorespondovalo s moderním manželem pracujícího v corporátní firmě a dalším hřebíkem do rakve byl fakt, že jsem vyměnil svůj chytrý telefon a tlačítkový ... toto píšu s určitou nadsázkou, ale tak to cítím. V té době začala má mladá žena do naší domácnosti čím dál častěji zvát takový podivný manželský pár, jenž vlastnili krásné moderní auto a žili svým pohodlným maloměštáckým životem, takřka bez starostí ... do toho za námi začlali dojiždět kamarádky mé ženy, které si vzali muže podnikatele ... a tak vedle našich starých autíček často neparkovalo snad horší auto nežli volvo ... jimiž se za námi dopravovali růzzné návštěvy mé ženy.
Začal jsem cítit, že se s naším vztahem něco děje ... já byl sám se sebou v pohodě ... za nezelý rok jsem měl slavit čtyřicáté narozeniny a věděl jsem vše o zlatém pozlátku, protože jsem sám žil kdysi podobným konzumním životem ... kdy jsem honil jenom peníze ... nakupoval značkové oblečení, jezdil na drahé dovolené ... ale opravdu šťastný jsem nebyl. To samé ale neprožívala má o čřináct let mladší žena ..., na které jsem začal pozorovat, že touží po něčem jiném ... právě po tom zlatém pozlátku... po krásných fotkách na instagramu po hezčím domě po lepším autě.... nebo se možná pletu..... nevím. Alarm byl na poplatch a já věděl, že musím něco udělat. V té době si už má žena čím dál častěji psala s mužem z onoho podivného párečku, který navštěvoval naší rodinu. Stále seděla doma na gauči nasvmívala se do telefonu a mě pukalo srdce smutkem a lítostí. Zanedlouho přicházela žena s myšlenkami na volný vztah jaký má právě ona zdánlivě přátelská dvojice, či s návrhy různého sexuálního experimentování v podobě různých sexuálních pomůcek a jiných praktik. Můj svět se začal bořit jako domeček z karet .... pomalu, ale jistě jsem strácel motivaci se jakkoli dál snažit ... mou ženu jsem pomalu přestával poznávat a do toho všeho jsem měl zodpovědnost na dvě malé děti.
Ještě stále jsem měl dostatečnou finanční rezervu a práci provozáře azylového domu ... a tak jsem se rozhodl, že koupím pěknou dovolenou obdobného typu na jakou jsme jezdili, když jsem pracoval v korporátní firmě. .... letecky allinclusive, čtyřhvězdičkový hotel. Dovolená byla perfektní, já i děti jsme si jí užili dokonale ... ale moje žena už byla během té dovolené duchem jinde .... měla 100% pozornost toho muže se kterým si tak intenzivně dopisovala přes whatsapp. Tomu se nedalo konkurovat ... mojí pozornost jsem musel rozdělovat mezi děti dům novou práci a drobné pozornosti pro mou ženu již byly málo. Vše se co se dělo se rovněž odrazilo i v mé nové práci, která nebyla tak dobře placená jako místo v corporátu, ale na slušný a šťastný život to stačilo ... všechny tyto okolnosti ve mě bublali jako žhavá láva a jak se dá předpokládat ....vybuch sem ...ne nějak dramaticky, ale na to skončit v azylovém domě ve zkušební době to stačilo a do toho všeho mi umřel táta .... když se to sere tak se to sere.
Tak si to schrňme ... nezaměstnaný, v rozestavěném domě, se dvěma dětmi ... alternavitní manželkou, která zjistila, že není až tak alternativní bez instagramu nedá ani ránu .. zároveň toužící po bezmezné lásce a pozornosti ... zajištění pohřbu mého táty a dalších věcí. Všehno se to na mě valilo a já si připadal jako Herakles, který drží nebesa, ale začínají se mu podlamovat nohy. Každý svého štěstí strůjcem a je to přesně tak. Měl jsem skutčeně pár slabších okamžiků, kdy jsem myslelm že si hodim mašli ... ale jediný co mě ještě drželo nad vodou byly moje děti .... vydrž vydrž ještě musíš vydžet ... když umřeš nikdo se o ně tak nepostará jako ty .... nikdo je už nebude mít tak moc rád .... to jediný mě drželo nad vodou. Asi za dva měsíce na to začal covid .... karanténa a sehnat adekvátní práci bylo takřka nemožné ... firmy najednou přestaly nabírat. Žena mezi si mezi tím začala románek s oním ctitelem ... a já v onom v dobrém i zlém, které jsme si se ženou slíbily pod širým nebem ... slyšel jenom jednu velkou lež..... to mě dorazilo. Měl sem stavy, že sem nemohl vstát z poslele ... prostě přestal sem mít chuť žít..... žena mezi tím začala být velice nesnesitelná a začala mi klást otázky kdy už se odstěhuju a celkově mě dost ponižovala ..... byl sem jeden velký uzlíček nervů, který by se klidně nechal vyhodit ze svého domu, který koupil a opravil za své peníze, které přinesl do manželství .... byl sem troska. Potřeboval jsem restard .... sbalil jsem se a odjel na pár dní k mé matce ... zde jsem, se ale s žádnou podporou ani pochopením nesetkal .. naopak žena byla s moji matkou ve spojení a z jejího pohledu jsem byl já ten kdo byl na vině ...důvody proč to tak bylo nechtěla slyžet. Ocitl jsem se v situaci kdy jsem byl v podstatě bez domova, nebo spíš jsem si myslel, že nemůžu domů ..... a celková společenská nálada v covidové atmosféře mi rovněž nehrála moc do kapsy. Zpětně musím říct, že nechápu jak sem to všechno mohl vydržet ... ale pud přežití je opravdu silný instinkt
Ještě mi zvývalo trochu peněz a tak jsem začal jednat ... během jednoho týdne jsem si sehnal práci telefonického operátora covidové linky a levný podnájem. Dodnes si pamatuji jak jsem s jednou taškou oblečení spacákem a karimatkou vstoupil do pronajatého holobytu ... rozložil jsem karimatku lehl si a snad dva dny jsem koukal do stropu a myslel na to co všechno se děje. Jelikož jsem sportovně založený člověk ... začal jsem intenzivě běhat cvičit a za pár týdnů jsem se citil opravdu fit .... děti jsem se snažil navštěvovat o víkendech .. nicměně jsem pri svých návštěvách našeho domu již zaznamenával přítomnost onoho cizího může, který zde přes pracovní týden zřejmě přebýval a i mé děti mi mou doměnku potvridili. Strašně se mi stýskalo po mé rodině a moji ženu jsem stále ještě miloval ..... nicméně jsem se pomalu začal smiřovat s faktem, že jsem o manželku již přišel a tak jsem se soustředil na můj vztah s dětmi. Uplynuly asi dva měcíce odloučení ..kdy jsem se soustředil opravdu hlavně na sebe a mé děti, když mi do emailu začaly chodit anonymní zprávy s polonahými fotky mé ženy s jakýmsi nádechem erotické svazování ... přičemž z fotek byla patrná mužská asistence ....zaslané fotky byly včetně komentáře .... osočujicí mojí stále ještě ženu za kurvu a náš dům za bordel. Zpětně jsem se dozvěděl, že ony zprávy měla na svědomí žena ono muže .... , která zřejmě přehodotila otevřenost jejich vztahu ... jelikož s oním dotyčným měla dvě děti. Don-chuan se musel hupky dupky vrátit domů a ze strany mé ženy jsem citíl jakousi snahu o urovnání celé situace - jelikož si zřejmě uvědomila potřebu mužšké polovičky pro chod domu a domácnosti. Po několika vzájemných sektáních jsem se vrátil domů .... ale už to bylo jiné .... stratil jsem důvěru ... kdesi v dálce byly ještě křechké střípky mé původní lásky k matce mých dětí .... ale opravdu velice křehké.
Pár měsíců se zdálo, že vše je na dobré cestě a žena vypadala velice snaživě ..... nicméně zanedlouho vše spadlo do starých kolejí ... ale i tak jsem byl relativně spokojený ... byl jsem u dětí a na gauči jakási osoba koukající do telefonu ..... žadnej ideál ale ....lepší než drátem do oka. Nicméně jak se říká před bouří je klid ... potvrzuji toto rčení na stodeset procent. Źeně končila mateřská a za pár týdnu se měla vrátit do práce ... bohužel když se naše děti narodili, žena zastávala ortodoxní názor, že očkování je špatné a tak naše děti ... pod pohružkou finanční pokuty od dětské lékařky ... tuto procedůru nepodstoupili. V té době mi má žena ještě imponovala ... její názory a postoje --- nýbrž s ostupem času jsem pochopil, že někdo skutečně může takovéto nazory a postoje míti, ale za zadkem vždy musí mít nějakého toho blba, který to všechno zaplatí ... aby on/či ona mohla v očích svých a v očích ostatních působit jako ta éterická bytost ... víla co pohrdavě hledí z hory na ty upachtěnce, kteří musí dodržovat pravidla.
A inu máme tu situaci kdy děti musí do školky jelikož oba jejich rodiče budou chodit do práce ... ale do státní školky Vám je bez očkování nevemou ... jakou máte tedy možnost ... pouze školku soukromou, která je svým charakterem a posláním přesně taková ... jakou jí chtějí mít rodiče, jenž chodí bosky po vydlážděných ulicích, které dláždili oni upachtěnci, a to včetně mé osoby. Řeknu Vám, že na polních kamenitcých či lesních cestách jsem tyto éterické bosé bytosti snad nezahlédl. No sakum prdum soukromá školka za dvě děti mojí malé víly ... 12 táců měsíčně. V té době už jsem se cítil opravdu unavený a vykořisťovaný ... zbytek peněz které mi ještě zbyly zpolkla naše soukromá školka, na kterou což musím přiznat, žena po návratu do práce přispívala ... ale právě když jí začínaly odcházet finance za něco co jsme mohli mít zadarmo ... už tak nadčená nebyla.
Teď už jsem byl opravdu krůček od toho abych si tu mašli opravdu hodil ....stvořil jsem si peklo kde má žena byla jisto jistě dcerou satana, který mě chtěl zničit. Na učtě mi zbývalo cirka 20 tisíc a já věděl, že další měsíce už pro mě budou likvidační. Do toho všeho, žena opět začala mizet na víkendy bůhví kam protože doma jí to nebavilo..... v tu dobu už mi to bylo jedno ... byl jsem naopak rád, že je pryč ... v jejích očích jsem byl neschopa co nevidělává 50 tisíc měsíčně, zajistil stary dům a má ojeté auto. Začal jsem chápat, že jsem si vzal někoho kdo absolutně jde proti mým životních principům a neví kolik práce a usílí, splátek hypoték, sebezapření mě stálo, abych byl tam kde sem .... ale co můžete chtít po krásné pětadvacetileté dívky, která chodila do práce asi tak jeden rok a vždy měla nějakého toho zamilovaného blba za zadkem. V dobrém i zlém ... s tím di doprdele chlapče .... já se chci bavit a budu se bavit s tebou a nebo bez tebe havk.
Co teď ... jak to všechno zvládnu ..... oběsit ... to se můžu vdycky a mým dětem to nepomůže ... nikdo je nebude mít tak rád jako já .... tohle sem měl pořád v hlavě ... musíš to všechno vydržet a uděláš sobě a svým dětem pěkný život ... to byl můj cíl.
Nějakým zázrakem se nade mnou tam nahoře někdo smiloval a já získal po pár měsících opravdu dobrou práci za slušné peníze. Cítil jsem, že žena má opět nějakého milence, který dychtivě plní její přání ... jezdí společně na výlety a ona zažívá opět něco pěkného jako kdysi se mnou .... zárověň viděla, že se mi začíná opět dařit a proč nemít zase všechno pěkně pohromadě ... úspěšného manžela, krásné děti, časem opravený dům a třeba i nějaké to lepší auto .... to vše završeno krásnými fotkami na instagramu a v záloze bude vždycky nějaký ten ctitel. Víte ale já už nechtěl .... byla stále krásná, ale já už v ní neviděl člověka se kterým bych chtěl zestárnout o kterého bych se chtěl starat ... viděl jsem jenom rozmazlenou holku, která, když je zle tak roztáhne nohy někde jinde za trochu pobavení. A tak jsem tu hérečku nechal svoje představení dohrát dokonce. O loňských vánocích příšla s informací, že má přítele, se kterým s ní chce žít .... měl sem pocit jako by to byla jakási výhružka .... buď budeš skákat jak já pískám nebo odejdu pryč a děti beru sebou. Věděl jsem, že s touto ženou už žít nechci .... a tak sem tomu nechal volný průběh.... šukaš mojí ženu frajere a máte hezký víkendy když hlídám doma děti ... no tak jo.... tak si ji vem, ale se vším všudy.
A tak žena odešla .... neříkám, že jsem šťastnější, ale rozhodně nejsem víc v prdeli než sem byl a stres je pryč. Pomalu se učím zase žít sám a vracím se k věcem, které mě bavili. Děti se snažím vídat co nejčastěji .... čeká mě zřejmě prodej domu, který jsem celý zaplatil. Nadruhou stranu mám dobrou práci, obnovuju stará přátelství a do nového vztahu nespěchám...